Pedagogika

Volemanová, M. (2023). Dyslexie! Nebo ne? Aneb jak primární refl exy ovlivní vývoj vidění

Lenka Nováková — 2024-09-09

Koželuhová, E., Koželuh, O., & Šujancová, M. (2023). Děti a senioři v mateřské škole

Radmila Burkovičová — 2024-09-09

Perspektivy učitelství – porozumění dítěti – potenciál generací

Barbora Loudová Stralczynská — 2024-09-09

Eseje jako nástroj k identifikaci a formování profesního sebepojetí studentů učitelství

Vladimíra Spilková — 2024-09-09

Výzkumná studie je věnována profesnímu sebepojetí studentů na cestě k učitelství. Jejím cílem je objasnit, jakým způsobem studenti / budoucí učitelé přemýšlejí o sobě v roli učitele, jaké konkrétní představy o sobě jako o učiteli mají. V úvodní části studie jsou prezentována teoretická východiska, zejména jsou vymezeny základní pojmy – profesní sebepojetí, profesní identita, profesní Já – a vztahy mezi nimi. Cílem výzkumného šetření je prozkoumat profesní sebepojetí budoucích učitelů v závěru bakalářského studia a identifikovat, co toto profesní sebepojetí sytí.

Metodologie: K získání odpovědí na výzkumné otázky byl využit kvalitativní výzkumný design založený na induktivní analýze esejí, které psali studenti 3. ročníku bakalářského studia na téma „Já, budoucí učitel/ka“. Texty byly kódovány metodou otevřeného kódování. Kódy (v kombinaci in vivo a kódů vytvořených výzkumníky) byly sdruženy do pěti kategorií a subkategorií.

Výsledky: Analýza esejí umožnila vhled do vnitřního světa studentů, do způsobu jejich přemýšlení o učitelské profesi, do hodnot, které vyznávají, do názorů, postojů a profesních přesvědčení, kterými disponují, včetně osobních motivací ke studiu učitelství a zdůvodnění jejich profesní volby. Z pěti kategorií byly nejpočetněji zastoupené kategorie Já a pojetí výuky a Já a přístup k profesi. Většina výpovědí v esejích byla vztažena k představě sebe sama v budoucnosti, jakým učitelem bych se chtěl/a, nebo nechtěl/a stát (tzv. chtěná a nechtěná Já). Ve výpovědích jednoznačně dominují varianty představ vztažených k chtěnému, žádoucímu Já.

Diskuse: Výzkumná data jsou interpretována v kontextu srovnání s nálezy výzkumu našich i zahraničních autorů. Diskutována je role pozitivních a negativních emocí v utváření profesního sebepojetí a důsledků, které z toho plynou pro přípravu budoucích učitelů. Pozornost je věnována také rozdílům mezi studenty učitelství ve schopnosti reflexe a sebereflexe, které ukázala analýza esejí. Předmětem diskuse je také pohled na profesní sebepojetí z hlediska vývojového, z hlediska třech základních fází v jeho konstruování. Diskutován je také potenciál metod reflektivního psaní pro diagnostiku i utváření profesního sebepojetí.

Metodologie: K získání odpovědí na výzkumné otázky byl využit kvalitativní výzkumný design založený na induktivní analýze esejí, které psali studenti 3.ročníku bakalářského studia na téma Já budoucí učitel/ka. Texty byly kódovány metodou otevřeného kódování. Kódy (v kombinaci in vivo a kódů vytvořených výzkumníky) byly sdruženy do pěti kategorií a subkategorií.

Výsledky: Analýza esejí umožnila vhled do vnitřního světa studentů, do způsobu jejich přemýšlení o učitelské profesi, do hodnot, které vyznávají, do názorů, postojů a profesních přesvědčení, kterými disponují včetně osobních motivací ke studiu učitelství a zdůvodnění jejich profesní volby. Z pěti kategorií byly nejpočetněji zastoupené kategorie Já a pojetí výuky a Já a přístup k profesi. Většina výpovědí v esejích byla vztažena k představě sebe sama v budoucnosti , jakým učitelem by se chtěl/a, nebo nechtěl/a stát. (tzv. Chtěná a Nechtěná Já). Ve výpovědích jednoznačně dominují varianty představ vztažených k chtěnému, žádoucímu Já.

Diskuze: Výzkumná data jsou interpretována v kontextu srovnání s nálezy výzkumu našich i zahraničních autorů. Diskutována je role pozitivních a negativních emocí v utváření profesního sebepojetí a důsledků, které z toho plynou pro přípravu budoucích učitelů. Pozornost je věnována také rozdílům mezi studenty učitelství ve schopnosti reflexe a sebereflexe, které ukázala analýza esejí. Předmětem diskuze je také pohled na profesní sebepojetí z hlediska vývojového, z hlediska třech základních fází v jeho konstruování. Diskutován je také potenciál metod reflektivního psaní pro diagnostiku i utváření profesního sebepojetí.

Pedagogické myšlení studentů oboru Dramatická výchova

Anna Tomková — 2024-09-09

Cílem studie je deskripce koncepce pedagogických předmětů v přípravě budoucích pedagogů a obraz pedagogického myšlení studentů na vysoké umělecké škole, konkrétně v oboru Dramatická výchova na katedře výchovné dramatiky na DAMU v Praze. Studie představuje koncepci předmětů Pedagogika a Aktuální otázky pedagogiky a didaktiky a ukotvuje význam pojmu pedagogické myšlení. Obraz pedagogického myšlení studentů oboru je popsán na základě analýzy terénních poznámek učitele, průběžných a závěrečných výstupů a sebereflexe dvaceti sedmi studentů oboru. Studie dokládá, že studenti umělecko-pedagogického oboru uvažují v souvislosti všech komponent celistvého a otevřeného přístupu k výchovně-vzdělávacímu procesu a vztahů mezi nimi a že v centru jejich hlavního zájmu je péče o dítě, jeho tvořivost a vztahy s druhými. Ukazuje, že většina studentů se cítí být v porozumění pedagogickým otázkám „na cestě“ a že řada z nich sama aktivně přispívá k prozkoumávání inspirativních cest výchovy a vzdělávání a k prolínání pedagogiky a umění.

Pod povrchem odkladů školní docházky

Anna Páchová — 2024-09-09

Cíle: Česká republika patří k zemím s nejvyšší mírou odkladů školní docházky (OŠD), přesto zde najdeme jenom několik studií, které se danou problematikou zabývají. Předkládaná studie řeší OŠD ve vztahu ke školní (ne)úspěšnosti v průběhu 2. a 3. ročníku ZŠ. Naším cílem bylo zjistit, jak si vedou žáci s OŠD ve srovnání se svými spolužáky v oblasti kognitivních a didaktických výkonů a jak se jejich výkony dále vyvíjejí.

Metody: Výzkumný soubor tvořilo 656 dětí, přičemž 137 z nich mělo OŠD. Všechny děti byly opakovaně ve 2. a 3. ročníku podrobeny kognitivním a didaktickým testům. Pro statistické srovnání výsledků byla využita analýza rozptylu pro opakovaná měření.

Výsledky: Ukázalo se, že mezi žáky s OŠD existuje ve výkonech výrazná variabilita a nelze je považovat za homogenní skupinu. Zatímco nejmladší žáci s OŠD (narozeni v letních měsících) podávají výkony srovnatelné s žáky bez OŠD, nejstarší žáci s OŠD jsou obecně nejslabší skupinou. Z hlediska vývoje se pak zdá, že deficity zachycené ve 2. ročníku mají nejčastěji tendenci přetrvávat.