Matematické poznatky jako pomůcky ve výtvarném umění (2)
Abstrakt
Románské období nepřispělo žádnými novými poznatky, dokonce vše, co bylo dosud objeveno, zmizelo. V gotickém období mluví o Bondonem, který ve svých dílech užívá hlavní body, kterými konstruuje hloubku obrazu, ale stále se ještě dopouští jednoho nedostatku (rovnoběžky se nesbíhají do jednoho bodu), který odstraňuje další gotický malíř Lorenzetti. Velmi bohatým obdobím je renesance – dochází ke znovuobjevení proporcí v lidském těle a sochy díky osvojení perspektivy působí dynamicky. Renesanční architekt Brunelleschi je autorem tzv. „průsečné metody“, pojmů hlavní bod, distance a horizont. Renesanční osobnost Alberti formuloval jako jeden z prvních zákony perspektivy. Prvním z malířů používajících perspektivní zákonitosti byl Masaccio. A samozřejmě renesanční osobnost Leonardo da Vinci se zabývá správným vyobrazením jak z hlediska geometrického, tak malířského.Publikováno
2017-03-24
Jak citovat
Pavlíková, D. (2017). Matematické poznatky jako pomůcky ve výtvarném umění (2). Učitel Matematiky, 18(2). Získáno z https://medusa.is.cuni.cz/ucitel/article/view/716
Číslo
Sekce
Původní odborné články