Obraz dítěte, dětskosti a dětské přirozenosti u Jana Amose Komenského – teoretická východiska I.
Klíčová slova:
dítě, dětskost, dětská přirozenost, ocenění dětstvíAbstrakt
Obraz dítěte, dětskosti a dětské přirozenosti u Jana Amose Komenského – teoretická východiska I. – Od šestnáctého do osmnáctého století postupně docházelo k novému vnímání toho, co je dítě a jaká je jeho role v oblasti lidských a nadlidských záměrů. Posun k dítěti, jak je tato změna označována v odborné literatuře, má své kořeny v úsilí pedagogických géniů Jana Amose Komenského a Jeana Jacquese Rousseaua. Autor analyzuje jejich zaměření na dítě a jeho specifickou hodnotu na pozadí filosofických koncepcí obou myslitelů. Ocenění dětství a péče o něj souvisí s reformními snahami těchto mužů. Zatímco Komenský usiloval o nápravu věcí lidských, Rousseauovou celoživotní touhou bylo naladění na řád přírody. Dětství ve vizi podané k nápravě – Rousseauově či Komenského – disponuje tolik potřebnou flexibilitou: možností otevřít se novému, dobrému, tj. disponuje relativně největším naladěním na vytouženou pozitivní změnu.
Stahování
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Copyright (c) 2023 Martin Šístek

Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0.