Psychodidaktická problematika v reflektivní praxi budoucích učitelů

Autoři

  • Alena Nohavová Pedagogická fakulta JU v Českých Budějovicích Katedra psychologie
  • Vladimíra Lovasová Fakulta pedagogická ZČU v Plzni Katedra psychologie
  • Martina Komzáková Fakulta pedagogická ZČU v Plzni, Katedra psychologie
  • Pavla Soukupová

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2022.2306

Klíčová slova:

psychodidaktika, ontodidaktika, psychologie, reflexe, studenti učitelství, profesní kompetence

Abstrakt

Cílem příspěvku je představit problematiku psychodidaktiky s ohledem na vztahy mezi vzdělávací teorií a praxí a přispět do diskuse o uplatnění psychodidaktického hlediska v učitelském vzdělávání.

Metody: Předmětem kvalitativní analýzy byly písemné reflexe výuky vypracované podle transdidaktického přístupu metodikou 3A studenty učitelství ve třech etapách jejich studia. Z celkem 479 reflexí jsme vybrali 45 textů od 15 studentů z devíti studijních oborů. Výběr proběhl prostřednictvím intenzivního vzorkování. Kódovanou jednotkou byly determinant výuky. Ty byly sledovány metodou induktivní analýzy, pomocí kódování v programu Atlas.ti.

Výsledky: Ve třech etapách studia jsme v reflexích vysledovali výskyt a kvalitu 29 determinant výuky přiřazených do tří okruhů: ontodidaktického, psychodidaktického a psychologického. Ontodidaktický okruh zahrnuje 9 determinant výuky a 576 kódovaných jednotek, psychodidaktický 16 determinant výuky a 310 kódovaných jednotek, psychologický okruh 20 determinant výuky a 490 kódovaných jednotek. Při srovnání etap studia byl zjištěn postupný pokles četnosti kódů identifikovaných v psychologickém okruhu a nárůst četnosti v okruhu psychodidaktickém.

Závěry: Z analýzy obsahu reflexí vyplývá, že jejich autoři pohlížejí na kódované determinanty výuky převážně sdruženou perspektivou oborové didaktiky a psychologie. Tato tendence zesiluje během studia s nárůstem oborově didaktických poznatků. Uvedená zjištění nově zdůrazňují otázku, do jaké míry a kvality se v konkrétních předmětech učitelského vzdělávání uplatňuje psychodidaktické hledisko: propojení poznatků oborové didaktiky a pedagogické psychologie do komplexní psychodidaktické kompetence pro činnost učitele ve školní třídě.

Reference

Aebli, H. (1951). Didactique psychologique: Application à la didactique de la psychologie de Jean Piaget [Psychological didactics: The application of Jean Piaget's psychology to didactics]. Delachaux et Niestlé.

Amador, J. M., Bragelman, J., & Superfine, A. C. (2021). Prospective teachers' noticing: A literature review of methodological approaches to support and analyze noticing. Teaching & Teacher Education, 99, 103256.

https://doi.org/10.1016/j.tate.2020.103256

Astolfi, J., & Develay, M. (2005). La didactique des sciences [The didactics of science]. PUF.

Brockmeyerová-Fenclová, J., Čapek, V., & Kotásek, J. (2000). Oborové didaktiky jako samostatné vědecké disciplíny. Pedagogika, 50(1), 23-37.

Brousseau, G. (2006). Theory of didactical situations in mathematics: Didactique des mathématiques, 1970-1990. Springer.

Deng, Z. (2007). Transforming the subject matter: Examining the intellectual roots of pedagogical content knowledge. Curriculum Inquiry, 37(3), 279-295.

https://doi.org/10.1111/j.1467-873X.2007.00386.x

Deng, Z. (2021). Powerful knowledge, transformations and Didaktik/curriculum thinking. British Educational Research Journal, 47(6), 1652-1674.

https://doi.org/10.1002/berj.3748

Gericke, N., Hudson, B., Olin-Scheller, C., & Stolare, M. (2018). Powerful knowledge, transformations and the need for empirical studies across school subjects. London Review of Education, 16(3), 428-444.

https://doi.org/10.18546/LRE.16.3.06

Dewey, J. (1902/1990). The school and society & the child and the curriculum. University of Chicago Press.

https://doi.org/10.7208/chicago/9780226112114.001.0001

Duit, R., Gropengießer, H., Kattmann, U., Komorek, M., & Parchmann, I. (2012). The model of educational reconstruction - a framework for improving teaching and learning science. In D. Jorde & J. Dillon (Eds.), Science education research and practice in Europe (s. 13-37). Sense.

https://doi.org/10.1007/978-94-6091-900-8_2

Giordan, A., & De Vecchi, G. (1987). Les origines du savoir [The origins of knowledge]. Delachaux et Niestlé.

Hejný, M., & Kuřina, F. (2001). Dítě, škola a matematika. Portál.

Holubář, Z., & Hájková, E. (1993). K psychodidaktice školních předmětů (odkaz Jiránkovy psychodidaktické školy). Pedagogika, 43(4), 433-438.

Janík, T. (2018). Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: Kritická místa na cestě do školy a ze školy. Arnica, 8(1), 1-8.

Janík, T., & Slavík, J. (2009). Obsah, subjekt a intersubjektivita v oborových didaktikách. Pedagogika, 59(2), 116-135.

Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Masarykova univerzita.

Kohout, J., Stacke, V., Kuberská, M., Konečná, P., Masopust, P., Ferdiánová, V., Mentlík, P., & Slavík, J. (2023). Transformace obsahu ve třídě: Vliv detailů výuky na žákovské porozumění struktuře vědecké znalosti. Pedagogika, 73(2), 117-172.

MŠMT (2023). Kompetenční rámce absolventa učitelství. Verze pro připomínkování. MŠMT. https://www.msmt.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi

Kosíková, V. (2011). Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Grada.

Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Portál.

Martinand, J. L. (1986). Connaître et transformer la matière [Knowing and transforming matter]. Peter Lang.

Mentlík, P., Slavík, J., & Coufalová, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica 8(1), 9-18.

RVP G (2021). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. MŠMT.

Nohavová, A. (2017). Exprese ve výuce psychologie. Kultura, umění a výchova, 5(1) [cit. 2017-03-29].

Nohavová, A. et al. (2021). Kritická místa kurikula ve vybraných vzdělávacích oborech. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Patton, M. Q. (2002). Qualitative research and evaluation methods. Sage.

Pavlasová, L. (2017). Profesní vidění studentů učitelství biologie zaměřené na obor a oborově didaktické jevy. Scientia in educatione, 8(2), 84-99.

https://doi.org/10.14712/18047106.1006

Pavlasová, L., Stará, J., Vondrová, N., Novotná, M., Robová, J., & Uličná, K. (2018). Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací. Pedagogika, 68(1), 5-24.

https://doi.org/10.14712/23362189.2017.625

Pavlasová, L., Robová, J., Uličná, K., Vondrová, N., Stará, J., & Novotná, M. (2022). Vliv přípravného studia učitelů na rozvoj jejich profesního vidění. Studia paedagogica, 27(1), 13-33.

https://doi.org/10.5817/SP2022-1-1

Pontecorvo, C., Aiello, A. M., & Zucchermaglio, C. (1995). I contesti sociali dell'apprendimento [The social contexts of learning]. Led.

Rambousek, V. (2014). Vybrané kapitoly z didaktiky a psychodidaktiky. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Savelli, S. (2016). Recover the lost paradigm: Technology guided by teaching methods. International Journal of Learning, Teaching & Educational Research, 15(7), 97-109.

Sherin, M., & van Es, E. (2009). Effects of video club participation on teachers' professional vision. Journal of Teacher Education, 60(1), 20-37.

https://doi.org/10.1177/0022487108328155

Shulman, L. S. (1986). Paradigms and research programs in the study of teaching. A contemporary perspective. In M. C. Wittrock (Ed.), Handbook of research on teaching (s. 3-36). Macmillan.

Slavík, J. (1999). Umění, věda a poznávání ve škole (verifikační procedura jako didaktický prostředek rozvíjení epistemické kompetence žáků). Pedagogika, 49(3), 220-235.

Slavík, J. (2003a). Lesk a bída oborových didaktik. Pedagogika, 53(2), 137-140.

Slavík, J. (2003b). Několik poznámek k úvodníku J. Valenty "Potřebujeme didaktiku teorie?" Pedagogika, 53(2), 202-205.

Slavík, J., Stará, J., Uličná, K., Najvar, P., et al. (2017a). Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání: Pedagogický výzkum v teorii a praxi. Masarykova univerzita.

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8768-2017

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017b). Transdisciplinární didaktika: O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Masarykova univerzita.

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8569-2017

Spilková, V. (1996). Východiska vzdělávání učitelů primárních škol. Pedagogika, 46(2), 135-146.

Škoda, J., & Doulík, P. (2011). Psychodidaktika: Metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Grada.

Štech, S. (2000). Komentář k Salomonovu textu "Netradiční úvahy o podstatě a poslání současné pedagogické psychologie". Pedagogika, 50(2), 145-152.

Štech, S. (2003). Vzdělávací programy mají umožnit poznání aneb Brána mysli otevřená. In A. Brabcová (Ed.), Brána muzea otevřená (s. 66-85). JUKO, Nadace OSF.

Štech, S. (2004). Psychodidaktika jako obrat k tématu účinného vyučování: Komentář na okraj Kansanenovy úvahy "Didaktika a její vztah k pedagogické psychologii". Pedagogika, 54(1), 58-63.

Štech, S., Mansfeldová, M., Doubek, D., Hřebíková, I., Jecelín, Z., Ouředníková, A., & Vybíral, M. (1995). Psychodidaktický sešit. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Švaříček, R., Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál.

Švec, V. (2007). Klíčové dimenze v pedagogické přípravě budoucích učitelů. In R. Jandová (Ed.), Svět výchovy a vzdělávání v reflexi pedagogického výzkumu (s. 322-327). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Titone, R. (1977). Psicodidattica [Psychodidactics]. Editrice La Scuola.

Tonucci, F. (1991). Vyučovat nebo naučit? Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Uličná, K. (2017). To see or not to see: Profesní vidění budoucích učitelů anglického jazyka a budoucích učitelů pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk. Pedagogická orientace, 27(1), 81-103.

https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-81

Uličná, K. (2023). Rozvoj všímání si expertních jevů a uvažování nad nimi v souladu s experty v důsledků videoklubů založených na nepřímém pozorování cizí či vlastní výuky. Pedagogika, 73(2), 201-246.

Vašutová, J. (2002). Být učitelem: Co by měl učitel vědět o své profesi. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Vondrová, N., & Rendl, M. (Eds.). (2015). Kritická místa matematiky základní školy v řešení žáků. Karolinum.

Young, M. (2015). 'Powerful knowledge as a curriculum principle'. In M. Young, D. Lambert, C. Roberts & M. Roberts (Eds.), Knowledge and the future school: Curriculum and social justice (s. 65-88). Bloomsbury Academic.

Stahování

Publikováno

2023-09-20