Zkušenosti žáků s výukou ve výkonových skupinách: kvalitativní výzkumná sonda
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2023.2572Klíčová slova:
výkonnostní seskupování žáků, heterogenní třída, diferencovaná výuka, druhý stupeň ZŠ, vícepřípadová studieAbstrakt
Cíle – Předkládaná studie je věnovaná problematice seskupování žáků v prostředí druhého stupně základních škol. Studie si klade za cíl popsat, jak žáci vypovídají o zkušenostech s výukou ve výkonových skupinách, a to především v porovnání s výukou, která probíhá v heterogenní třídě.
Metody – Studie je součástí projektu, který byl koncipován jako vícepřípadová studie mapující podobu seskupování žáků na druhém stupni ZŠ. V předloženém textu jsou prezentovány výsledky z jedné třídy, jedné základní školy, na které započalo výzkumné šetření. Studie vychází z dat získaných z individuálních (n=4) a párových rozhovorů (n=6) se žáky. Celkem je využito dat od 16 žáků.
Výsledky – Žáci z obou skupin jsou spokojenější ve výuce v homogenním seskupení na tolik, že preferují zintenzivnit výuku ve skupinách na úkor výuky ve společné třídě. Argumentují tím, že učitelé diferencují výuku pouze ve skupinách, které jsou k tomuto účelu údajně určeny. Výuka ve společné třídě diferencovaná podle žáků není. Optikou žáků se zdá, jako by učitelé centrovali svoje didaktické úsilí do kvality výuky ve skupinách a na diferencovanou výuku ve společné třídě zanevřeli. Ačkoli výuka ve výkonnostních skupinách lépe odpovídá vzdělávacím potřebám žáků v porovnání s výukou ve společné třídě, učitelé podle žáků někdy balancují nad tím, jakou míru podpory obě skupiny žáků potřebují. Tím, že učitelé výuku ve skupinách diferencují spíše podle očekávání o výkonech celé skupiny než podle skutečných výkonů jednotlivců, přestává výuka občas reagovat na individuální potřeby.
Závěry – Žákovský pohled ukazuje, že učitelé diferencují výuku spíše ve skupinách než ve společné třídě, nicméně v rámci skupiny již výuka diferencovaná není. Seskupení žáků do výkonových skupin může učitele svádět k užívání unifikovanějších didaktických postupů, které odpovídají potřebám a možnostem skupiny jako celku nikoli měnícím se potřebám jednotlivců uvnitř skupin.
Reference
Ansalone, G. (2010). Tracking: Educational differentiation or defective strategy. Educational Research Quarterly, 34(2), 3-17.
Archer, L., et al. (2018). The symbolic violence of setting: A Bourdieusian analysis of mixed methods data on secondary students' views about setting. British Educational Research Journal, 44(1), 119-140.
https://doi.org/10.1002/berj.3321
Burris, C. C., & Garrity, D. T. (2008). Detracking for excellence and equity. Alexandria: ASCD.
Campbell, T. (2021). In-class 'ability'-grouping, teacher judgements and children's mathematics self-concept: Evidence from primary-aged girls and boys in the UK Millennium Cohort Study. Cambridge Journal of Education, 51(5), 563-587.
https://doi.org/10.1080/0305764X.2021.1877619
Crehan, L. (2022). Chytrozemě. Tajemství úspěchu zemí s nejlepším vzděláváním na světě. Audiolibrix.
Deunk, M., Doolaard, S., Smale-Jacobse, A., & Bosker, R. J. (2015). Differentiation within and across classrooms: A systematic review of studies into the cognitive effects of differentiation practices. Groningen, The Netherlands: GION.
Dvořák, D., & Straková, J. (2016). Výzkumná studie Konkurence mezi školami a výsledky žáků v České republice: pohled zblízka na šetření PISA 2012. Pedagogika, 66(2), 206-229.
https://doi.org/10.14712/23362189.2015.740
Flick, U. (2004). An introcution to qualitative research. 4. vyd. London: SAGE.
Francis, B. et al. (2017). Attainment Grouping as self-fulfilling prophesy? A mixed methods exploration of self confidence and set level among Year 7 students. International Journal of Educational Research, 86, 96-108.
https://doi.org/10.1016/j.ijer.2017.09.001
Francis, B., Taylor, B., & Tereshchenko, A. (2020). Reassessing "ability" grouping. Improving practice for equity and attainment. Routledge.
https://doi.org/10.4324/9780429436512
Fryč, J. et al. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Praha: MŠMT. Dostupné z https://www.msmt.cz
Hallam, S., & Ireson, J. (2006). Secondary school pupil's preferences for different types of structured grouping practices. British Educational Research Journal, 32(1), 27-45.
https://doi.org/10.1080/01411920601104342
Hallam, S., & Ireson, J. (2007). Secondary school pupils' satisfaction with their ability grouping placements. British Educational Research Journal, 33(1), 27-45.
https://doi.org/10.1080/01411920601104342
Hanushek, E. A., & Wössman, L. (2005). Does educational tracking affect performance and inequality? Differences-in-differences evidence across countries. The Economic Journal, 116(510), C63-C76.
https://doi.org/10.3386/w11124
https://doi.org/10.2139/ssrn.876437
Hennessy, E., & Heary, C. (2005). Exploring children's views through focus groups.
In S. Greene & D. Hogan (Eds.), Researching children's experience (s. 236-252). SAGE.
Hornby, G., & Witte, Ch. (2014). Ability grouping in New Zeland high schools: Are practices evidence-based? Preventing School Failure, 58(2), 90-95.
Chmielewski, A. K., Dumont, H., & Trautwein, U. (2013). Tracking effects depend on tracking type. American Educational Research Journal, 50(5), 925-957.
https://doi.org/10.3102/0002831213489843
Ireson, J., Clark, H., & Hallam, S. (2002). Constructing ability groups in the secondary school: Issues in practice. School Leadership & Management, 22(2), 163-176.
https://doi.org/10.1080/1363243022000007737
Johnston, O., Wildy, H., & Shand, J. (2022). Students' contrasting their experiences of teacher expectations in streamed and mixed ability classes: A study of Grade 10 students in Western Australia. Research Papers in Education, 1-25.
https://doi.org/10.1080/02671522.2022.2030396
Kasíková, H., & Straková, J. (2011). Diverzita a diferenciace v základním vzdělávání. Praha: Karolinum.
Macqueen, S. E. (2013). Grouping for inequity. International Journal of Inclusive Education, 17(3), 295-309.
https://doi.org/10.1080/13603116.2012.676088
Maxwell, J. A. (2013). Qualitative research design. An interactive approach. 3. vyd. SAGE.
Muijs, D., & Dunne, M. (2010). Setting by ability - or is it? A quantitative study of determinants of set placement in English secondary schools. Educational Research, 52, 391-407.
https://doi.org/10.1080/00131881.2010.524750
Navrátilová, J. (2019). Diferencovaná výuka jako cesta k žákovské participaci. Studia Paedagogica, 24(1), 157-186.
https://doi.org/10.5817/SP2019-1-7
Navrátilová, J. (2020). Spolu, a přece odděleně: Podoba částečně diferencovaného vzdělávání na druhém stupni ZŠ optikou učitelů. Pedagogická orientace, 30(3), 347-374.
https://doi.org/10.5817/PedOr2020-3-347
Neumann, E. (2019). Setting by numbers: Datafication processes and ability grouping in an English secondary school. Journal of Education Policy, 36(1), 1-23.
https://doi.org/10.1080/02680939.2019.1646322
Průcha, J., & Švaříček. R. (2009). Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu. Pedagogická orientace, 19(2).
Rubie-Davies, C. (2007). Classroom interactions: Exploring the practices of high and low expectation teachers. British Journal of Educational Psychology 77(2), 289-306.
https://doi.org/10.1348/000709906X101601
PMid:17504548
Smith Slámová, R. (2021). Únik ze spádových škol: Obavy rodičů z "běžné školy" při nástupu dítěte do 1. třídy. Pedagogika, 71(3), 457-482.
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.980
Straková, J. (2010). Dopad diferenciace vzdělávacích příležitostí v povinném vzdělávání na vývoj nerovností ve výsledcích žáků v ČR po roce 2000. Pedagogika, 60(1), 21-37.
Straková, J., & Simonová, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis, 51(4), 587-606.
https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.4.208
Straková, J. (2021). Mathematical education in the context of educational inequalities in Czech primary schools. In J. Novotná & H. Moraová (Eds.), Broadening experiences in elementary school mathematics (s. 32-40). Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Tereshchenko, A. et al. (2019). Learners' attitudes to mixed-attainment grouping: Examining the views of students of high, middle and low attainment. Research Papers in Education, 34(4), 425-444.
https://doi.org/10.1080/02671522.2018.1452962
Tomlinson, C. A. (1999). The differentiated classroom. Responding to the needs of all learners. ASCD.
Yin, R. K. (2009). Case study research. 4. vyd. SAGE.
Wilkinson, S. D., & Penney, D. (2014). The effects of setting on classroom teaching and student learning in mainstream mathematics, English and science lessons: a critical review of the literature in England. Education Review, (66)4, 411-427.