Abstrakt
Příspěvek v první řadě poskytuje příklad, jak pracovat se sémantickým diferenciálem, v druhé řadě je zaměřen na zjištění postojů k chemii na základě dat získaných prostřednictvím sémantického diferenciálu. Chemie patří mezi málo oblíbené školní předměty, jak v domácím, tak i zahraničním prostředí. Na zkoumání vnímání chemie se nejčastěji používají dotazníky se škálovanými položkami. Použití sémantického diferenciálu patří mezi málo používané metody získávání dat. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit postoje žáků základních škol k chemii za použití sémantického diferenciálu, dále byl zjišťován vliv ročníku a genderu na postoje žáků druhého stupně ZŠ k chemii. Výzkumného šetření se zúčastnilo 71 respondentů, kterým byl distribuován výzkumný nástroj s 20 adjektivy na 7bodové škále. Po obdržení dat byla stanovena reliabilita použitím Cronbachova alfa, která indikovala spolehlivost výzkumného nástroje. Použitím faktorové analýzy byla adjektiva rozdělena do čtyř dimenzí. Na základě průměrného skóre byl indikován neutrální postoj k chemii. Pomocí t-testu byl zjišťován rozdíl mezi skupinami proměnných gender a ročník. Chlapci vnímali chemii významně pozitivněji v porovnání s dívkami, mladší žáci vnímali chemii pozitivněji než starší.Reference
Bauer, C. F. (2008). Attitude toward chemistry: a semantic differential instrument for
assessing curriculum impacts. Journal of Chemical Education, 85(10), 1 440–1 445.
Beauchamp, G. & Parkinson, J. (2008). Pupils’ attitudes towards school science as they
transfer from an ICT-rich primary school to a secondary school with fewer ICT resources: Does ICT matter? Education and Information Technologies, 13(2), 103–118.
Bendermacher, N. (2010). Beyond alpha: Lower bounds for the reliability of tests. Journal of Modern Applied Statistical Methods, 9(1), 95–102.
Beneš, P., Rusek, M. & Kudrna, T. (2015). Tradice a současný stav pomůckového zabezpečení edukačního chemického experimentu v České republice. Chemické listy,
(2), 159–162.
Bílek, M. (2008). Zájem žáků o přírodní vědy jako předmět výzkumných studií a problémy aplikace jejich výsledků v pedagogické praxi. Acta Didactica: FPV UKF Nitra.
Cohen, L., Manion, L. & Morrison, K. (2007). Research methods in education (6th ed.).
Routledge: Oxford.
Cortina, J. M. (1993). What is coefficient alpha? An examination of theory and
applications. Journal of Applied Psychology, 78(1), 98–104.
Cronbach, L. J. (1951). Coefficient Alpha and the internal structure of tests.
Psychometrika, 16(3), 297–334.
Dhindsa, H. S. & Chung, G. (1999). Motivation, anxiety, enjoyment and values
associated with chemistry learning among form 5 Bruneian students. Paper presented at
the MERA-ERA Joint Conference, Malacca, Malaysia.
Dopita, M. & Grecmanová, H. (2008). Středoškoláci a zájem o přírodní vědy.
e-Pedagogium, 8(4), 31–46.
Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
Friborg, O., Martinussen, M. & Rosenvinge, J. H. (2006). Likert-based vs. semantic
differential-based scorings of positive psychological constructs: A psychometric
comparison of two versions of a scale measuring resilience. Personality and Individual
Differences, 40(5), 873–884.
Griffee, D. (1997). Validating a questionnaire on confidence in speaking English as
a foreign language. The JALT Journal, 19(2), 177–197.
Griffee, D. (1998). Can we validly translate questionnaire items from English to
Japanese? Shiken: JALT Testing & Evaluation SIG Newsletter, 2(1), 11–14.
Hertzog, M. A. (2008). Considerations in determining sample size for pilot studies.
Research in Nursing and Health, 31(2), 180–191.
Hofstein, A. & Mamlok-Naaman, R. (2011). High-School students’ attitudes toward and
interest in learning chemistry. Educacion Quimica, 22(2), 90–102.
Horská, V. (2009). Koučování ve školní praxi. Praha: Grada.
Cheung, D. (2009). Students’ attitudes toward chemistry lessons: the interaction effect
between grade level and gender. Research in Science Education, 39(1), 75–91.
Kan, A. & Akbas, A. (2006). Affective factors that influence chemistry achievement
(Attitude and self-efficacy) and the power of these factors to predict chemistry
achievement-I. Journal of Turkish Science Education, 3(1), 76–85.
Kocourková, V. & Šafránková, A. (2012). Postoje učitelů k sociálně znevýhodněným
žákům optikou sémantického diferenciálu. Media4u Magazine, 9(4), 61–67.
Kozák, V. & Fusek, P. (2005). Vnímání značky pivovaru XYZ. Kvasný Průmysl, 51(5),
–168.
Kubiatko, M., Švandová, K., Šibor, J. & Škoda, J. (2012) Vnímání chemie žáky druhého
stupně základních škol. Pedagogická orientace, 22(1), 82–96.
Machková, H. (2009). Mezinárodní marketing: nové trendy a reflexe změn ve světě.
Praha: Grada.
Menis, J. (1983). Attitudes towards chemistry as compared with those towards
mathematics, among tenth grade pupils (aged 15) in high level secondary schools in
Israel. Research in Science & Technological Education, 1(2), 185–191.
Nunnally, J. C. (1978). Psychometric theory (2nd ed.). New York: McGraw-Hill.
Özden, M. (2008). An investigation of some aactors affecting attitudes toward chemistry
in university uducation. Essays in Education, Special Edition, 90–99.
Pavelková, I., Škaloudová, A. & Hrabal, V. (2010). Analýza vyučovacích předmětů na
základě výpovědí žáků. Pedagogika, 55(1), 38–61.
Průcha, J. & Veteška, J. (2012). Andragogický slovník. Praha: Grada.
Pustinová, Z. (2012). Učitel mateřského jazyka a ICT – problém? GRANT Journal, 1(2),
–44.
Rusek, M. (2011). Postoj žáků k předmětu chemie na středních odborných školách.
Scientia in educatione, 2(2), 23–37.
Rusek, M. (2013). Vliv výuky na postoje žáků SOŠ k chemii. Scientia in educatione,
(1), 33–47.
Sakamoto, M. (1996). The effect of translating survey questions. TUJ Working Papers in
Applied Linguistics, 9(1), 82–88.
Salta, K. & Tzougraki, C. (2004). Attitudes towards chemistry among 11th grade
students in high school in Greece. Science Education, 88(4), 535–547.
Škoda, J. & Doulík, P. (2009). Lesk a bída školního chemického experimentu. In
M. Bílek (Ed.), Výzkum, teorie a praxe v didaktice chemie XIX (238–254). Hradec
Králové: Gaudeamus.
Švandová, K. & Kubiatko, M. (2012). Faktory ovlivňující postoje studentů gymnázií
k vyučovacímu předmětu chemie. Scientia in educatione, 3(2), 65–78.
Ten Berge, J. M. F. & Zegers, F. E. (1978). A series of lower bounds to the reliability of
a test. Psychometrika, 43(4), 575–579.
Urbánek, T. (2003). Psychosémantika: Psychosémantický přístup ve výzkumu
a diagnostice. Brno: Pavel Křepela.
Vašťátková, J. & Chvál, M. (2010). K využití sémantického diferenciálu při autoevaluaci
školy. Orbis scholae, 4(1), 111–128.
Veselský, M. & Hrubišková, H. (2009). Zájem žáků o učební předmět chemie.
Pedagogická orientace, 19(3), 45–64.