Přírodovědná gramotnost v preprimárním a raném období primárního vzdělávání jako prostředek zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů
Vol 5 No 1 (2014), Výzkumné stati
Vol 5 No 1 (2014)

Přírodovědná gramotnost v preprimárním a raném období primárního vzdělávání jako prostředek zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů

Výzkumné stati
https://doi.org/10.14712/18047106.67
Publikováno 2014-06-30 - Aktualizováno dne 2020-12-19
Svatava Janoušková
Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze
Lenka Hubáčková
MŠ a ZŠ Petřiny - jih, Praha
Václav Pumpr
OA Dušní 7, OA Krupkovo náměstí 4, Praha
Jan Maršák
Publikuje jako nezávislý odborník na danou problematiku
PDF

Jak citovat

Janoušková, S., Hubáčková, L., Pumpr, V., & Maršák, J. (2020). Přírodovědná gramotnost v preprimárním a raném období primárního vzdělávání jako prostředek zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů. Scientia in Educatione, 5(1), 36-49. https://doi.org/10.14712/18047106.67
ACM ACS APA ABNT Chicago Harvard IEEE MLA Turabian Vancouver

Stánhout citace

Endnote/Zotero/Mendeley (RIS) BibTeX

Abstrakt

Přírodovědná gramotnost na úrovni nižšího i vyššího sekundárního vzdělávání stojí v centru zájmu odborné veřejnosti již několik desetiletí. V poslední dekádě můžeme zaznamenat výrazný nárůst počtu prací, které se věnují významu zahájení přírodovědného vzdělávání již v období preprimárního a raného primárního vzdělávání. Takové zahájení je spojováno s možným pozitivním rozvojem postojů k přírodním vědám v raném věku, což může mít příznivé dopady do budoucího osobního i profesního rozvoje jedince. Článek přináší analytický rozbor těchto prací. Na základě analýzy se autoři snažili nastínit ty aspekty přírodovědné gramotnosti, které jsou odborníky vnímány z hlediska možného rozvoje znalostí a dovedností dětí, stejně jako rozvoje jejich hodnot a postojů, jako stěžejní. Tyto aspekty byly zpracovány do Návrhu struktury přírodovědné gramotnosti preprimárního a raného primárního vzdělávání, která navazuje na již publikované přístupy k přírodovědné gramotnosti ve vyšších stupních vzdělávání v České republice. Cílem článku je přispět k diskuzi o možném prohloubení zájmu českých žáků o další studium přírodních věd i k diskuzi o možném posílení pozitivních postojů žáků k přírodním vědám.
https://doi.org/10.14712/18047106.67
PDF

Reference

Arons, A. B. (1983). Achieving wider scientific literacy. Daedalus, 112(2), 91–122.

Bennett, J. (2001). The development and use of an instrument to assess students’ attitude to the study of chemistry. International Journal of Science Education, 23, 833–845.

Bruce, B. C., Bruce, S. P., Conrad, R. L. & Huang, H. J. (1997). University Science Students as Curriculum Planners, Teachers, and Role Models in Elemetary School Classroom. Journal of Research in Science Teaching, 34(1), 69–88.

Burghardt, G. & Gordon, M. (2011). Defining and Recognizing Play. In Pellegrini, A. D. (Ed.) The Oxford Handbook of the Development of Play. (9–18) Oxford: Oxford University Press.

Dillon, J. (2009). On Scientific Literacy and Curriculum Reform. International Journal of Environmental Science Education, 4(3), 201–213.

Doulík, P., Škoda, J. & Hajerová-Mullerova, L. (2005). Shrnutí hlavních výsledků studie dětských pojetí. In Doulík, P. (Ed.) Geneze dětských pojetí vybraných fenoménů. Acta Universitatis Purkynianae 107. Studia paedagogica. Ústí nad Labem: UJEP.

Driver, R. & Bell, B. (1986) Students’ thinking about the and the learning of science. School Science Review, 67, 443–456.

European Commision (EC) (2007). Science Education NOW: A Renewd Pedagogy for the Future Europe. Belgie: European Communities.

Eshach, H. & Fried, M. N. (2005). Should science be taught in early childhood? Journal of Science Education and Technology, 14, 315–336.

Eshach, H. (2006). Science Literacy in Primary Schools and Pre-schools. Springer.

Faltýn, J., Němčíková, K. & Zelendová, E. (Eds.). (2011). Gramotnosti ve vzdělávání: příručka pro učitele. Praha: VÚP v Praze.

Galili, I. & Hazan, A. (2000). Learners’ knowledge in optics: Interpratation, structure and analysis. Internationa Journal of Science Education, 22, 57–88.

Gogolin, L. & Swartz, F. (1992). A quantitative and qualitative inquiry into the attitudes toward science of nonscience college majors. Journal of Research in Science Teaching, 29, 487–504.

Hubáčková, L., Janoušková, S. & Maršák, J. (2013). Přírodovědná gramotnost v předškolním vzdělávání. Dostupné z http://www.lach-ner.com/Files/file/Preprim p%C5%99%C3%ADr gr final.pdf.

Hubáčková, L., Janoušková, S. & Pumpr, V. (2013). Tajemství přírody: Objevné cesty vlastního poznávání. Řízení školy: speciál pro MŠ, 3, 8–10.

Christie, J. & Roskos, K. (2006). Standards, Science, and the Role of Play in Early Literacy Education. In Singer, D. (Ed.) Play=Learning: How Play Motivates and Enhances Children’s Cognitive and Social-Emotional Growth, Oxford: Oxford University Press.

Janoušková, S., Maršák, J. & Pumpr, V. (2012). Přírodovědná gramotnost v primárním vzdělávání. Dostupné z http://www.lachner.com/Files/file/P%C5%99%C3%ADrod gramot prim%C3%A1rn%C3%AD final.pdf.

Jovanovic, J. & King, S. S. (1998). Boys and girls in the performance-based science classroom: who’s doing the performing? American Educational Research Journal, 35, 477–496.

Kjærnsli, M. & Lie, S. (2011). Students’ Preference for Science Careers: International comparisons based on PISA 2006. International Journal of Science Education, 33(1), 121–144.

Kudrna, T., Hubáčková, L., Beneš, P. & Pumpr, V. (2013). Tajemství přírody: Objevné cesty vlastního poznávání. Řízení školy, 5, 27–28.

Laugksch, R. (2000). Scientific literacy: conceptual overview. Science education, 84, 71–79.

Lightbody, P., Siann, G., Stocks, R. & Walsh, D. (1996). Motivation and attribution at secondary school: the role of gender. Educational Studies, 22, 13–25.

Miller, J. D. (1983). Scientific literacy: A conceptual and empirical review. Daedalus, 112(2), 29–48.

Neumann, S. B. & Dickson, D. K. (Eds.). (2011). Handbook of Early Literacy Research (3). New York: The Guilford Press.

OECD (2008). Encouraging Student Interest in Science and Technology Studies. Paříž: OECD.

OECD (2013). Education at a Glance 2013: OECD Indicators. Paříž: OECD.

Osborne, R. & Wittrock, M. (2003). Learning Science: A generative process. Science Education, 77, 393–406.

Osborne, J. F. & Collins, S. (2000). Pupils’ and parents’ views of the school science curriculum. London: King’s College London.

Patrick, H., Mantzicopoulos, P. & Samarapungavan, A. (2009). Motivation for Learning Science in Kindergarten: Is There a Gender Gap and Does Integrated Inquiry and Literacy Instruction Make a Difference. Journal of Research in Science Teaching, 46(2), 166–191.

Roberts, D. A. (2007). Scientific Literacy/Science Literacy. In Abell, S. K. & N. G. Lederman (Eds.), Handbook of Research on Science Education (729–780). Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.

Roskos, K. & Christie, J. (2007). The Play-Literacy Nexus and the Importance of Evidence-Based Techniques in the Classroom. American Journal of Play, 4(2), 204–224.

Ruffman, T., Perner, J., Olson, D. R. & Doherty, M. (1993). Reflecting on Scientific thinking: Chlidren’ sunderstanding of the hypothesis-evidence relation. Child Development, 64, 1 617–1 636.

Simpson, R. D. & Troost, K. M. (1982). Influences of commitment to and learning of science among adolescent students. Science Education, 69, 19–24.

Sodian, B., Zatchik, D. & Carey, S. (1991). Young children’s differentiation of hypothetical beliefs from evidence. Child Development, 62, 753–766.

Weizman, Z. O. & Snow, C. E. (2001). Lexical input as related to children’s vocabulary acquisition: Effects of sophisticated exposure and support for meaning. Developmental Psychology, 37, 265–279.

Wolpert, L. (1993). The Annual Nature of Science, London: Farber and Farber.