Může skupinová výuka matematiky zlepšit vzájemné vztahy mezi žáky?

Abstrakt

Budování pozitivních vztahů ve třídě je neodmyslitelnou součástí práce každého učitele. Dobré vztahy mezi žáky mohou minimalizovat riziko pedagogického selhání a sociálních konfliktů. Vytvoření dlouhodobě dobrých vztahů ve třídě vyžaduje soustavnou systematickou výchovnou práci. Pro úspěšnost této práce je nezbytná detailní znalost vztahů v třídním kolektivu, zejména v případě třídy adolescentů. Zvláštní pozornost by měla být zaměřena zejména na děti na okraji třídy, o které spolužáci nejeví zájem (tzv. izolované studenty) a na možnosti jejich začlenění do třídy. Jednou z cest ke splnění tohoto cíle může být použití některých moderních netradičních metod učení založených především na práci v malých skupinách, jejichž součástí je vzájemná interakce mezi žáky. K ověření oprávněnosti tohoto tvrzení byl realizován výzkum, jehož předmětem bylo zkoumání vlivu kooperativního vyučování (CL) v hodinách matematiky na vztahy žáků ve třídě. Při práci v malých skupinách žáci společně řeší složitější a reálné problémy, které přispívají ke zlepšení jejich komunikace, znalostí, logickému myšlení a sebehodnocení. Cílem výzkumu bylo odpovědět na otázku: Pomáhá kooperativní vyučování integrovat izolované studenty do třídního kolektivu? Výzkum byl realizován na vzorku 207 žáků víceletého gymnázia v Olomouci. Pro stanovení počtu izolovaných studentů před a po použití metody CL byl použit standardizovaný sociometrický dotazník B-3. Užitím Wilcoxonova statistického testu bylo ověřeno, že počty izolovaných žáků po použití metody CL byly statisticky významně nižší než před použitím této metody.