Portfolio studenta učitelství pro 1. stupeň základní školy jako obraz o utváření profesní identity budoucího učitele

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2024.4531

Klíčová slova:

student učitelství pro 1. stupeň ZŠ, studentské portfolio, profesní identita učitele, interpretativní fenomenologická analýza

Abstrakt

Cílem studie je identifikovat a porovnat klíčové aspekty vnímání profesní identity studentů 1. a 5. ročníku na základě jejich výpovědí ve studentských portfoliích. Studie se zaměřuje na analýzu změn v profesním rozvoji studentů učitelství, přičemž využívá autentické výpovědi získané metodou volného tematického psaní reflektujícího obsah jejich portfolia. Výzkumný soubor zahrnoval celkem 73 studentů programu Učitelství pro 1. stupeň základní školy na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ve věku 19–26 let. Reflexe studentů byly analyzovány metodou interpretativní fenomenologické analýzy.

Výsledky ukazují, že portfolio je nepostradatelným nástrojem sebereflexe. Studenti díky němu mohou systematicky sledovat svůj pokrok, identifikovat své silné a slabé stránky a cíleně pracovat na svém profesním růstu. Průběžná zpětná vazba a kvalitní vztahy s vyučujícími jsou zásadními pro efektivní využití portfolia. Pro studenty 1. ročníku je tvorba portfolia inspirací, učebním nástrojem a aktivním průvodcem studiem. Pro studenty 5. ročníku je portfolio nástrojem k prezentování dovedností a zkušeností u státní závěrečné zkoušky a později i u potenciálních zaměstnavatelů. Oba ročníky popisují portfolio jako nástroj ke sledování profesního pokroku v průběhu času.

Ze závěrů výzkumu vyplývá, že studenti učitelství portfoliem dokáží popsat znaky vlastní profesní identity, dokazují přesvědčení o profesi učitele, reflektují své chyby. Současně studenti kriticky vyjadřují rozpory ohledně struktury portfolia a jeho účelu, jak naznačuje jejich potřeba nastavovat jasnější komunikaci účelu portfolia, aby lépe porozuměli jeho významu i využití v praxi učitele. Portfolio nejen dokumentuje cestu k učitelství, ale také podporuje kritické myšlení a schopnost přizpůsobit se měnícím se požadavkům pedagogické praxe. Zároveň představuje výzvu k systematické práci s portfoliem a pro vzdělavatele budoucích učitelů výzvu k jeho pojetí nejen jako formálního nástroje, ale jako prostředku k formování učitelské identity každého studenta.

 

 

Reference

Allison, P., & Pomeroy, E. (2000). How shall we "know"? Epistemological concerns in research in experiential education. The Journal of Experiential Education, 23(2), 91-98.

https://doi.org/10.1177/105382590002300207

Arthur, J., Kristjánsson, K., Harrison, T. et al. (2024). Výchova charakteru a výuka ctnosti ve školách (Přel. J. Hábl). Centrum rozvoje charakteru.

Bořkovec, M. (Ed.). (2023, 30. května). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. MŠMT. (Online). Dostupné z https://msmt.gov.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi

Cambridge, D., & Blake, K. (2023). Electronic portfolios: Emergent research on inplementation and impact. Taylor & Francis.

Cordie, L., Sailors, J., Barlow, B., & Kush, J. S. (2019). Constructing a professional identity: Connecting college and career through ePortfolios. International Journal of ePortfolio, 9(1), 17-27.

Elizabeth, V. (2008). Another string to our bow: Participant writing as research method. Forum: Qualitative Social Research, 9(1).

Danielson, C. (2007). Enhancing professional practice: A framework for teaching. ASCD.

Hutchings, P. (1998). The course portfolio: How faculty can examine their teaching to advance practice and improve student learning. Taylor & Francis.

Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M. et al. (2014). Profesní vidění u učitelů: pokus o zmapování výzkumného pole. Pedagogika, 64(2), 151-176.

Janík, T., Slavík, J., Mužík, V. et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšení výuky. Masarykova univerzita.

Janíková, M. (2009). Základy školní pedagogiky. Paido.

Juklová, K. (2019). Osobní epistemiologie budoucího učitele: predikce a podpora studijních procesů a výsledků. Grada.

Juutilainen, M., Metsäpelto, R. L., Mäensivu, M., & Poikkeus, A. M. (2024). Beginning student teachers' agency in teacher identity negotiations. Teacher Development, 28(2), 178-194.

https://doi.org/10.1080/13664530.2023.2299683

Klapal, V. (1997). Co nám ukázala studentská sebereflexe po praxi. Pedagogická orientace, 4, 64-68.

Kratochvílová, J. (2007). Obsahová struktura portfolia. In M. Píšová (Ed.), Portfolio v profesní přípravě učitele (s. 103-107). Fakulta humanitních studií Univerzity Pardubice.

Kratochvílová, J., & Lojdová, K. (2019). Reforma kurikula pedagogicko-psychologického modulu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity: Hledání kvality v éře masifikace. Pedagogika, 69(3), 293-315.

https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1519

Lukas, J. (2007). Vývoj učitele: přehled relevantních teorií a výzkumů (1. část). Pedagogika, 57(4), 46-60.

Lukas, J. (2008). Vývoj učitele: přehled relevantních teorií a výzkumů (2. část). Pedagogika, 58(1), 36-49.

Lukas, J., & Švaříček, R. (2007, 12. září). Reflexe problematiky zkoumání identity učitele. XV. konference České asociace pedagogického výzkumu s mezinárodní účastí, České Budějovice. (Online). Dostupné z https://capv.cz/wp-content/uploads/2020/07/6_lukas_svaricek.pdf

Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Lukášová, H. (2021). Profesní učitelské učení a reflexe studentského portfolia. Pedagogika, 71(3), 377-402.

https://doi.org/10.14712/23362189.2021.973

Lukášová, H., Svatoš, T., & Majerčíková, J. (2014). Studentské portfolio jako výzkumný prostředek poznání cesty k učitelství: příspěvek k autoregulaci profesního učení a seberozvoje. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Portál.

Murray, J. P. (1997). Successful faculty development and evaluation: The complete teaching portfolio. ERIC Digest. ASHE-ERIC Higher Education Report No. 8. (Online). Dostupné z https://searcheric.org/digests/ed405759.html

Nezvalová, D. (2012). Portfolio a jeho hodnocení. Univerzita Palackého.

Ntuli, E., Keengwe, J., & Kyei-Blankson, L. (2009). Electronic portfolios in teacher education: A case study of early childhood teacher candidates. Early Childhood Education Journal, 37, 121-126.

https://doi.org/10.1007/s10643-009-0327-y

Pečivová, V. (2018). Subjektivní odpovědnost studenta učitelství za žákovské výsledky: pilotní studie. e-Pedagogium, 18(4), 27-40.

https://doi.org/10.5507/epd.2018.043

Píšová, M. (Ed.). (2007). Portfolio v profesní přípravě učitele. Univerzita Pardubice.

Píšová, M., Najvar, P., Janík, T. et al. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Masarykova univerzita.

Pravdová, B. (2015). Chtěná a nechtěná profesní Já studentů 2. ročníku pedagogické fakulty. Pedagogika, 65(2), 163-176.

Pringle, J., Drummond, J., McLafferty, E., & Hendry C. (2011). Interpretative phenomenological analysis: A discussion and critique. Nurse Researcher, 18(3), 20-24.

https://doi.org/10.7748/nr2011.04.18.3.20.c8459

PMid:21560922

Prochaska, J. O., & Norcross, J. C. (1999). Psychoterapeutické systémy. Grada.

Richardson, L. (1994). Writing as a method of inquiry. In N. K. Denzin & Y. Lincoln (Eds.), Handbook of qualitative research (s. 516-528). Sage.

Rodová, V., & Syslová, Z. (2021). Profesní identita studentů učitelství pro mateřské školy a její odraz v portfoliu. Pedagogická orientace, 31(1), 35-69.

https://doi.org/10.5817/PedOr2021-1-35

Rodrigues, F., & Mogarro, M. J. (2019). Student teachers' professional identity: A review of research contributions. Educational Research Review, 28, 100286.

https://doi.org/10.1016/j.edurev.2019.100286

Řiháček, T., Čermák, I., Hytych, R. et al. (2013). Kvalitativní analýza textu: čtyři přístupy. Masarykova univerzita.

Seldin, P. (2010). The teaching portfolio: A Practical guide to improved performance and promotion/tenure decisions. Anker.

Slavík, M. (2012). Vysokoškolská pedagogika. Grada.

Smith, J. A., Flowers, P., & Larkin, M. (2009). Interpretative phenomenological analysis: theory, method and research. Sage.

Smith, J. A., & Osborn, M. (2003). Interpretative phenomenological analysis. In J. A. Smith (Ed.), Qualitative psychology: A practical guide to research methods (s. 53-80). Sage.

Spilková, V. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Paido.

Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), 368-385.

https://doi.org/10.14712/23362189.2016.348

Spilková, V. (2019). Přístupy k výuce pedagogiky v kontextu měnících se paradigmat v učitelském vzdělávání. Pedagogika, 69(3), 269-291.

https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1529

Strudler, N., & Wetzel, K. (2011). Electronic portfolios in teacher education: Forging a middle ground. Journal of Research on Technology in Education, 44(2), 161-173.

https://doi.org/10.1080/15391523.2011.10782584

Svatoš, T. (2006). Studentské portfolio jako zdroj poznávání postojů začínajících studentů učitelství. Pedagogika, 56(1), 45-57.

Syslová, Z., & Hornáčková, V. (2014). Kvalita reflexe v profesním myšlení učitelek mateřských škol. Pedagogická orientace, 24(4), 535-561.

https://doi.org/10.5817/PedOr2014-4-535

Syslová, Z., & Chaloupková, L. (2015). Rámec profesních kvalit učitele mateřské školy. Masarykova univerzita.

Štech, S. (2023). Učitelská kvalifikace dnes - de-profesionalizace praxí? Pedagogická orientace, 33(1), 46-64.

https://doi.org/10.5817/PedOr2023-1-46

Tomková, A. (2004). Portfolio v pregraduální přípravě učitelů primární školy. In V. Spilková et al., Současné proměny vzdělávání učitelů (s. 180-190). Brno: Paido.

Tomková, A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Vaculík Pravdová, B. (2022). Utváření profesního sebepojetí učitele jako součást kurikula studijního programu učitelství. Pedagogika 72(2), 185-216.

https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2072

Vybíral, Z., & Roubal, J. (2010). Současná psychoterapie. Portál.

Další soubory

Publikováno

2025-07-05

Číslo

Sekce

Studie – výzkumná