Th e Portfolio 5 of a Student Teacher for the First Stage of Primary School as a Picture of the Formation of the Professional Identity of the Future Teacher
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2024.4531Keywords:
elementary teacher-student, student’s portfolio, teacher’s professional identity, interpretive phenomenological analysisAbstract
The study aims to identify and compare key aspects of the perception of professional identity of 1st and 5th-year students based on their statements in student portfolios. The study focuses on the analysis of changes in the professional development of student teachers, using authentic statements obtained through free thematic writing reflecting the content of their portfolios. The research sample included 73 students of the Primary School Teacher Training program at the Faculty of Humanities of Tomas Bata University in Zlín, aged 19–26. The students’ reflections were analyzed using the interpretative phenomenological analysis method. The results show that the portfolio is an indispensable tool for self-reflection, allowing students to systematically monitor their progress, identify strengths and weaknesses and work purposefully on their professional growth. Continuous feedback and quality relationships with teachers are essential for the effective use of the portfolio. For 1st year students, creating a portfolio is an inspiration, a learning tool and an active guide to their studies. For 5th-year students, the portfolio is a tool for presenting skills and experience at the state final exam and later to potential employers. Both years describe the portfolio as a tool for monitoring professional progress over time. The research findings show that student teachers can use the portfolio to show the features of their own professional identity, demonstrate their beliefs about the teaching profession, and reflect on their mistakes. At the same time, they critically express contradictions regarding the portfolio structure and its purpose, as indicated by their need to set up a clearer communication of the purpose of the portfolio so that students better understand its meaning and use in teaching practice. The portfolio not only documents the path to teaching but also supports critical thinking and the ability to adapt to the changing teaching practice requirements. At the same time, it represents a challenge to work systematically with the portfolio and, for educators of future teachers, a challenge to conceive it not only as a formal tool but as a means of forming the teaching identity of each student.
References
Allison, P., & Pomeroy, E. (2000). How shall we "know"? Epistemological concerns in research in experiential education. The Journal of Experiential Education, 23(2), 91-98.
https://doi.org/10.1177/105382590002300207
Arthur, J., Kristjánsson, K., Harrison, T. et al. (2024). Výchova charakteru a výuka ctnosti ve školách (Přel. J. Hábl). Centrum rozvoje charakteru.
Bořkovec, M. (Ed.). (2023, 30. května). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. MŠMT. (Online). Dostupné z https://msmt.gov.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi
Cambridge, D., & Blake, K. (2023). Electronic portfolios: Emergent research on inplementation and impact. Taylor & Francis.
Cordie, L., Sailors, J., Barlow, B., & Kush, J. S. (2019). Constructing a professional identity: Connecting college and career through ePortfolios. International Journal of ePortfolio, 9(1), 17-27.
Elizabeth, V. (2008). Another string to our bow: Participant writing as research method. Forum: Qualitative Social Research, 9(1).
Danielson, C. (2007). Enhancing professional practice: A framework for teaching. ASCD.
Hutchings, P. (1998). The course portfolio: How faculty can examine their teaching to advance practice and improve student learning. Taylor & Francis.
Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M. et al. (2014). Profesní vidění u učitelů: pokus o zmapování výzkumného pole. Pedagogika, 64(2), 151-176.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V. et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšení výuky. Masarykova univerzita.
Janíková, M. (2009). Základy školní pedagogiky. Paido.
Juklová, K. (2019). Osobní epistemiologie budoucího učitele: predikce a podpora studijních procesů a výsledků. Grada.
Juutilainen, M., Metsäpelto, R. L., Mäensivu, M., & Poikkeus, A. M. (2024). Beginning student teachers' agency in teacher identity negotiations. Teacher Development, 28(2), 178-194.
https://doi.org/10.1080/13664530.2023.2299683
Klapal, V. (1997). Co nám ukázala studentská sebereflexe po praxi. Pedagogická orientace, 4, 64-68.
Kratochvílová, J. (2007). Obsahová struktura portfolia. In M. Píšová (Ed.), Portfolio v profesní přípravě učitele (s. 103-107). Fakulta humanitních studií Univerzity Pardubice.
Kratochvílová, J., & Lojdová, K. (2019). Reforma kurikula pedagogicko-psychologického modulu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity: Hledání kvality v éře masifikace. Pedagogika, 69(3), 293-315.
https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1519
Lukas, J. (2007). Vývoj učitele: přehled relevantních teorií a výzkumů (1. část). Pedagogika, 57(4), 46-60.
Lukas, J. (2008). Vývoj učitele: přehled relevantních teorií a výzkumů (2. část). Pedagogika, 58(1), 36-49.
Lukas, J., & Švaříček, R. (2007, 12. září). Reflexe problematiky zkoumání identity učitele. XV. konference České asociace pedagogického výzkumu s mezinárodní účastí, České Budějovice. (Online). Dostupné z https://capv.cz/wp-content/uploads/2020/07/6_lukas_svaricek.pdf
Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Lukášová, H. (2021). Profesní učitelské učení a reflexe studentského portfolia. Pedagogika, 71(3), 377-402.
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.973
Lukášová, H., Svatoš, T., & Majerčíková, J. (2014). Studentské portfolio jako výzkumný prostředek poznání cesty k učitelství: příspěvek k autoregulaci profesního učení a seberozvoje. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Portál.
Murray, J. P. (1997). Successful faculty development and evaluation: The complete teaching portfolio. ERIC Digest. ASHE-ERIC Higher Education Report No. 8. (Online). Dostupné z https://searcheric.org/digests/ed405759.html
Nezvalová, D. (2012). Portfolio a jeho hodnocení. Univerzita Palackého.
Ntuli, E., Keengwe, J., & Kyei-Blankson, L. (2009). Electronic portfolios in teacher education: A case study of early childhood teacher candidates. Early Childhood Education Journal, 37, 121-126.
https://doi.org/10.1007/s10643-009-0327-y
Pečivová, V. (2018). Subjektivní odpovědnost studenta učitelství za žákovské výsledky: pilotní studie. e-Pedagogium, 18(4), 27-40.
https://doi.org/10.5507/epd.2018.043
Píšová, M. (Ed.). (2007). Portfolio v profesní přípravě učitele. Univerzita Pardubice.
Píšová, M., Najvar, P., Janík, T. et al. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Masarykova univerzita.
Pravdová, B. (2015). Chtěná a nechtěná profesní Já studentů 2. ročníku pedagogické fakulty. Pedagogika, 65(2), 163-176.
Pringle, J., Drummond, J., McLafferty, E., & Hendry C. (2011). Interpretative phenomenological analysis: A discussion and critique. Nurse Researcher, 18(3), 20-24.
https://doi.org/10.7748/nr2011.04.18.3.20.c8459
PMid:21560922
Prochaska, J. O., & Norcross, J. C. (1999). Psychoterapeutické systémy. Grada.
Richardson, L. (1994). Writing as a method of inquiry. In N. K. Denzin & Y. Lincoln (Eds.), Handbook of qualitative research (s. 516-528). Sage.
Rodová, V., & Syslová, Z. (2021). Profesní identita studentů učitelství pro mateřské školy a její odraz v portfoliu. Pedagogická orientace, 31(1), 35-69.
https://doi.org/10.5817/PedOr2021-1-35
Rodrigues, F., & Mogarro, M. J. (2019). Student teachers' professional identity: A review of research contributions. Educational Research Review, 28, 100286.
https://doi.org/10.1016/j.edurev.2019.100286
Řiháček, T., Čermák, I., Hytych, R. et al. (2013). Kvalitativní analýza textu: čtyři přístupy. Masarykova univerzita.
Seldin, P. (2010). The teaching portfolio: A Practical guide to improved performance and promotion/tenure decisions. Anker.
Slavík, M. (2012). Vysokoškolská pedagogika. Grada.
Smith, J. A., Flowers, P., & Larkin, M. (2009). Interpretative phenomenological analysis: theory, method and research. Sage.
Smith, J. A., & Osborn, M. (2003). Interpretative phenomenological analysis. In J. A. Smith (Ed.), Qualitative psychology: A practical guide to research methods (s. 53-80). Sage.
Spilková, V. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Paido.
Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), 368-385.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.348
Spilková, V. (2019). Přístupy k výuce pedagogiky v kontextu měnících se paradigmat v učitelském vzdělávání. Pedagogika, 69(3), 269-291.
https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1529
Strudler, N., & Wetzel, K. (2011). Electronic portfolios in teacher education: Forging a middle ground. Journal of Research on Technology in Education, 44(2), 161-173.
https://doi.org/10.1080/15391523.2011.10782584
Svatoš, T. (2006). Studentské portfolio jako zdroj poznávání postojů začínajících studentů učitelství. Pedagogika, 56(1), 45-57.
Syslová, Z., & Hornáčková, V. (2014). Kvalita reflexe v profesním myšlení učitelek mateřských škol. Pedagogická orientace, 24(4), 535-561.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-4-535
Syslová, Z., & Chaloupková, L. (2015). Rámec profesních kvalit učitele mateřské školy. Masarykova univerzita.
Štech, S. (2023). Učitelská kvalifikace dnes - de-profesionalizace praxí? Pedagogická orientace, 33(1), 46-64.
https://doi.org/10.5817/PedOr2023-1-46
Tomková, A. (2004). Portfolio v pregraduální přípravě učitelů primární školy. In V. Spilková et al., Současné proměny vzdělávání učitelů (s. 180-190). Brno: Paido.
Tomková, A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Vaculík Pravdová, B. (2022). Utváření profesního sebepojetí učitele jako součást kurikula studijního programu učitelství. Pedagogika 72(2), 185-216.
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2072
Vybíral, Z., & Roubal, J. (2010). Současná psychoterapie. Portál.
