Abstrakt
Článek představuje výsledky položkové analýzy oborových testů z chemie zadávaných
pro účely přijímacího řízení na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v letech
2016 až 2019. Cílem položkové analýzy, která byla zaměřena na úlohy z obecné chemie,
bylo odhalit úlohy, které byly pro uchazeče o studium nejvíce obtížné a úlohy
necitlivé tedy takové úlohy, které nedostatečně rozlišovaly úspěšné uchazeče od uchazečů
neúspěšných. Obtížné úlohy byly identifikovány na základě vypočtení indexu
obtížnosti. Necitlivé úlohy byly stanoveny na základě výpočtu koeficientů ULI(1/2)
a RIR. Výsledky položkové analýzy odhalily, že pro uchazeče obtížným tématem je stavová
rovnice ideálního plynu. Dále byla odhalena čtyři témata, která obsahovala alespoň
jednu obtížnou úlohu (výpočet pH, elektronová konfigurace, iontový součin vody
a elektrolýza). Necitlivé úlohy byly detekovány u třech témat (tepelný rozklad látky,
rychlostní rovnice a chemické rovnováhy). Necitlivost úlohy často souvisela s vysokým
počtem kroků nutných k jejímu úspěšnému vyřešení.
Reference
Benešová, M., et al. (2002). Odmaturuj z chemie (1. vydání). Didaktis, spol. s r. o.
Belháčová, Z. (2009). Přijímací zkoušky na vysoké školy a nová maturita z chemie [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. Repozitář Univerzity Karlovy. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/22792
Berger, S. J. (2012). The rise and demise of the SAT: The University of California. American Educational History, 39(1), 165–180.
Brown, H.D. (2003). Language assessment: principles and classroom practices (1st ed.). Pearson/Longman.
Cowan, N. (2001). The magical number 4 in short-term memory: A reconsideration of mental storage capacity. Behavioral and Brain Sciences, 24(1), 87–185. https://doi.org/10.1017/S0140525X01003922
Čipera, J., Klímová, H., & Čiperová, M. (1985). Ovlivňování složitosti úloh. Pedagogika, (26), 563–574.
Herridge, M. (2016). Student Identification of Problem Topics in General Chemistry. [Diplomová práce, Missouri State University]. Archiv Missouri State University. https://bearworks.missouristate.edu/theses/2964/
Huvarová, M. (2010). Nejpoužívanější středoškolské učebnice chemie na gymnáziích. [Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci]. Archiv Univerzity Palackého. https://theses.cz/id/bmn3n5/
Chráska, M. (1999). Didaktické testy. Paido.
Chvál, et al. (2015). Hodnocení výsledků vzdělávání didaktickými testy. TISKÁRNA BÍLÝ SLON, s. r. o.
Jedličková, A. (2007). Přijímací zkoušky z chemie – analýza a tvorba úloh. [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. Repozitář Univerzity Karlovy. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/93513
Martincová, J. (2001). Souhrnná analýza úloh přijímacích testů z chemie na Přírodověděckou fakultu UK z let 1995, 1996, 1998 a 2000. [Disertační práce, Univerzita Karlova]. Přírodovědecká Fakulta UK.
Mareček, A., & Honza, J. (2005a). Chemie pro čtyřletá gymnázia 1. díl (3. vydání). Nakladatelství Olomouc, s. r. o.
Mareček, A., & Honza, J. (2005b). Chemie pro čtyřletá gymnázia 2. díl (3. vydání). Nakladatelství Olomouc, s. r. o.
Miller, G.A. (1956). The magical number seven, plus or minus two: Some limits on our capacity for processing information. Psychological Review, 63(2), 81–97. https://doi.org/10.1037/h0043158
MŠMT ČR. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Výzkumný ústav pedagogický v Praze.
Pikálková, S., Vojtěch, J., & Kleňha, D. (2014). Úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání. Národní ústav pro vzdělávání.
PřF UK (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy). (2021). Fakulta / Uchazeči o studium / Podmínky přijímacího řízení k bakalářskému studiu na Přírodovědecké fakultě pro akademický rok 2021/2022.
Rubešová, J. (2009). Souvisí úspěšnost studia na vysoké škole se středoškolským prospěchem? Pedagogická orientace, 19(3), 89–103.
Rusek, M., Vojíř, K., & Chroustová, K. (2021). An investigation into freshman chemistry teacher students’ difficulty in performing chemistry calculations. In M. Nodzynska (Ed.), Scientific Thinking in Chemical Education (pp. 61–68). Pedagogical University of Kraków.
Škaloudová, A. (2003). Predikce úspěšnosti ve studiu učitelství. [Disertační práce, Univerzita Karlova]. Pedagogická fakulta UK.
Šrámek, M., & Teplá, M. (2020). Prediktory akademického úspěchu. In A. Vargová & K. Szarka. 15. Medzinárodná konferencija študentov doktorandského štúdia v oblasti teórie prírodovedného vzdelavania (Zborník príspevkov). 1. vyd. Komárno: J. Selye University, Komárno, Slovak Republic, (s. 96–100).
Šrámek, M., & Teplá, M. (2021). „Problematické partie středoškolské chemie vyplývající z analýzy přijímacího řízení na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. In V. Machková, 16th International seminar for PhD students of chemistry didacticsand related doctoral study programs. PROCEEDINGS. 1. vyd. Univerzita Hradec Králové (s. 101–108). ISBN 978-80-7435-827-2.
Štefanová, L. (2005). Přijímací zkoušky z chemie – analýza a tvoba úloh. [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. Repozitář Univerzity Karlovy. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/98334
Taherdoost, H. (2016). Validity and reliability of the research instrument; How to test the validation of a questionnaire/survey in a research (August 10, 2016). Available at SSRN: https://ssrn.com/abstract=3205040 or https://doi.org/10.2139/ssrn.3205040
Tilahun, K., & Tirfu, M. (2016). Common Difficulties Experiences by 12 Grade Students in Learning Chemistry in Ebinat Preparatory School. Semantic Scholar, 6(2), 16–32.
Vacík, J., et al. (1999). Přehled středoškolské chemie (4. vydání). Státní pedagogické nakladatelství, a. s.
Varma, S. (2020). Preliminary item statistics using point-biserial correlation and P-Values. Eddata. https://eddata.com/wp-content/uploads/2015/11/EDS Point Biserial.pdf