Abstrakt
Opakovaně se objevují apely, že škola má žáky vést mimo jiné ke kritickému myšlení, práci s literárními zdroji, badatelsky orientované výuce a plánování experimentů. Těmi, kdo má tyto přístupy a metody zprostředkovávat, jsou učitelé. Je proto důležité, aby budoucí učitelé rozeznávali důvěryhodné zdroje literatury, kriticky vyhodnocovali informace a v neposlední řadě měli správnou představu o tom, jak probíhá pedagogický a didaktický výzkum. I když není nutné ani možné, aby učitelé z praxe prováděli didaktický výzkum, je vhodné, aby znali metody a trendy, které jim pomohou aktualizovat a zefektivnit výuku. Myslíme si, že jednou z možných cest jak získat představu o úspěchu přípravy učitelů v naznačených doménách, je analýza absolventských prací studentů učitelství. Provedli jsme proto kvalitativní analýzu všech prací obhájených na našich domovských katedrách za poslední tři roky (n = 199) doplněnou o porovnání zastoupení metod a přístupů mezi absolventy dvou kateder, které se věnují přípravě budoucích učitelů biologie na Univerzitě Karlově. Didaktický výzkum obsahovalo 60 prací, absolventi k získání dat nejčastěji volili dotazník, který ale často nebyl pilotně ověřen. V řadě prací chyběly údaje o výběru respondentů. Absolventi obou kateder se lišili pouze v míře použití statistických testů. Zjištění jsou dále diskutována.Reference
Armbruster, P., Patel, M., Johnson, E. & Weiss, M. (2009). Active learning and student-centered pedagogy improve student attitudes and performance in introductory biology. CBE-Life Sciences Education, 8(3), 203–213.
Barlett, J.E., Kotrlik, J.W. & Higgins, C.C. (2001). Organizational research:
Determining appropriate sample size in survey research. Information Technology, Learning, and Performance Journal; Morehead, 19(1), 43–50.
Bílek, M. (2008). Zájem žáků o přírodní vědy jako předmět výzkumných studií a problémy aplikace jejich výsledků v pedagogické praxi. Acta Didactica, FPV UKF Nitra, 2008(2), nestránkováno.
Bukáčková, A. (2016). Efektivita výuky poznávání organismů na příkladu krytosemenných rostlin [Diplomová práce]. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Bukáčková, A. & Janštová, V. (2017). Methods of teaching organism recognition. How recommendation and practice differ. In M. Rusek, D. Stárková, I. B. Metelková (Eds.), Project-based education in science education XIV. (155–160). Prague: Charles University, Faculty of Education.
Dostupné z http://pages.pedf.cuni.cz/pvch/files/2011/11/PBE XIV final.pdf
Carlsson, B. (2002). Ecological understanding 2: Transformation — a key to ecological understanding. International Journal of Science Education, 24(7), 701–715.
Cumming, R.G. (1990). Is probability sampling always better? A comparison of results from a quota and a probability sample survey. Community Health Studies, 14(2), 132–137.
Česká školní inspekce. (2015). Česká školní inspekce ČR – Národní zpráva PISA 2015.
Dostupné z http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PISA/
Narodni-zpravy/Narodni-zprava-PISA-2015. (cit. 17. 12. 2016)
Čížková, V. (2002). Příspěvek k teorii a praxi problémového vyučování. Pedagogika, 52(4), 415–430.
Ertl, H. (2006). Educational standards and the changing discourse on education: the reception and consequences of the PISA study in Germany. Oxford Review of Education, 32(5), 619–634.
Florianová, A. (2015). Rostlinné invaze v povědomí studentů vybraných gymnázií. Scientia in educatione, 6(2), 74–103.
Fueyo, V. & Koorland, M. A. (1997). Teacher as researcher: A synonym for professionalism. Journal of Teacher Education, 48(5), 336–344.
Goodrum, D., Rennie, L. J. & Hackling, M.W. (2001). The status and quality of teaching and learning of science in Australian schools: A research report. Department of Education, Training and Youth Affairs Canberra.
Hine, G. S.C. (2013). The importance of action research in teacher education programs. Issues in Educational Research, 23(2), 151–163.
Hlaváčová, L. (2015). Výuka evoluční biologie na základních a středních školách. Scientia in educatione, 6(2), 104–120.
Hopfenbeck, T.N., Lenkeit, J., Masri, Y. E., Cantrell, K., Ryan, J. & Baird, J.-A. (2017). Lessons learned from PISA: A systematic review of peer-reviewed articles on the programme for international student assessment. Scandinavian Journal of Educational Research, 0(0), 1–21.
Hultsch, D. F., MacDonald, S.W. S., Hunter, M.A., Maitland, S. B. & Dixon, R.A. (2002). Sampling and generalisability in developmental research: Comparison of random and convenience samples of older adults. International Journal of Behavioral Development, 26(4), 345–359.
Hybšová, A. (2017). Analýza statistické gramotnosti studentů učitelství biologie v České republice [rukopis Disertační práce]. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Chalupková, S. & Demkanin, P. (2011). Vyučovanie fyziky v kontexte záľub študentov. Scientia in educatione, 2(1), 15–22.
Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha.: Grada Publishing, a. s.
Chudá, J. (2007). Postoje žiakov a učiteľov prírodopisu k predmetu prírodopis. e-Pedagogium, (2), 52–70.
Janštová, V., Jáč, M. & Dvořáková, R. (2015). Faktory motivující žáky středních škol k zájmu o obor biologie a účasti v předmětových soutěžích s biologickou tematikou. e-Pedagogium, 15(1), 56–71.
Janštová, V. & Jáč, M. (2015). Výuka molekulární biologie na gymnáziích: analýza současného stavu a možnosti její podpory. Scientia in Educatione, 6(1), 14–39.
Kane, M. (2002). Inferences about variance components and reliability-generalizability coefficients in the absence of random sampling. Journal of Educational Measurement, 39(2), 165–181.
Koenig, K., Schen, M. & Bao, L. (2012). Explicitly targeting pre-service teacher scientific reasoning abilities and understanding of nature of science through an introductory science course. Science Educator; Johnson City, 21(2), 1–9.
Koršňáková, P. (2005). Prírodovedná gramotnosť slovenských žiakov a študentov. In B. Matejovičová, A. Sandanusová (Eds.), Metodologické aspekty a výskum v oblasti didaktík prírodovedných, poľnohospodárskych a príbuzných odborov (34–39). Nitra, FPV UKF: Prírodovedec.
Kroufek, R. (2016). Environmentální výzkumná témata v závěrečných pracích studentů učitelství pro mateřské školy na PF UJEP – trendy, překážky, výsledky. In Trendy a perspektivy předškolního vzdělávání (52–57). Ústí nad Labem: PF UJEP.
Lamanauskas, V. & AugienËe, D. (2016). Scientific research activity of students preservice teachers of sciences at university: Significance, readiness, effectiveness and career aspects. Journal of Baltic Science Education, 15(6), 746–758.
Lewis, J., Leach, J. & Wood-Robinson, C. (2000). Chromosomes: the missing link - young people’s understanding of mitosis, meiosis, and fertilisation. Journal of Biological Education, 34(4), 189–199.
Lewis, J. & Wood-Robinson, C. (2000). Genes, chromosomes, cell division and inheritance — do students see any relationship? International Journal of Science Education, 22(2), 177–195.
Lopatto, D. (2007). Undergraduate research experiences support science career decisions and active learning. CBE-Life Sciences Education, 6(4), 297–306.
Lyons, T. (2006). Different countries, same science classes: Students’ experiences of school science in their own words. International Journal of Science Education, 28(6), 591–613.
Mayoh, K. & Knutton, S. (1997). Using out-of-school experience in science lessons: reality or rhetoric? International Journal of Science Education, 19(7), 849–867.
Müllerová, L. (2012). Pojem evoluce a jeho vnímání žáky základních a středních škol. Scientia in educatione, 3(2), 33–64.
Odcházelová, T. (2014). Role multimédií ve výuce přírodních věd. Scientia in educatione, 5(2), 2–12.
Papáček, M. (2010). Badatelsky orientované přírodovědné vyučování – cesta pro vzdělávání generací Y, Z a alfa? Scientia in Educatione, 1(1), 33–49.
Papáček, M., Čížková, V., Kubiatko, M., Petr, J. & Závodská, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (225–257). Brno: Masarykova univerzita.
Pavlasová, L. (2015). Disertační práce se zaměřením na didaktiku biologie v České republice v letech 2004–2013. Scientia in educatione, 6(2), 4–15.
Prokop, P., Prokop, M. & Tunnicliffe, S.D. (2007). Is biology boring? Student attitudes toward biology. Journal of Biological Education, 42(1), 36–39.
R Core Team (2014). R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria.
Dostupné z http://www.R-project.org/.
Randler, C. & Bogner, F.X. (2009). Efficacy of two different instructional methods involving complex ecological content. International Journal of Science and Mathematics Education, 7(2), 315–337.
Rasch, D., Teuscher, F. & Guiard, V. (2007). How robust are tests for two independent samples? Journal of Statistical Planning and Inference, 137(8), 2706–2720.
Rennie, L. J., Goodrum, D. & Hackling, M. (2001). Science teaching and learning in Australian schools: Results of a national study. Research in Science Education, 31(4), 455–498.
Rubin, D. B. (1974). Estimating causal effects of treatments in randomized and nonrandomized studies. Journal of Educational Psychology, 66(5), 688–701.
Rusek, M. (2015). Analýza disertačních prací z didaktiky chemie obhájených v České republice v letech 2003–2014. Scientia in educatione, 6(2), 16–34.
Scharfenberg, F.-J. & Bogner, F.X. (2011). A new two-step approach for hands-on teaching of gene technology: Effects on students’ activities during experimentation in an outreach gene technology lab. Research in Science Education, 41(4), 505–523.
Schatz, M., Popovic, A. & Dervin, F. (2017). From PISA to national branding: exploring Finnish education R . Discourse: Studies in the Cultural Politics of Education, 38(2), 172–184.
Soukup, P. (2016). Užívání statistické a věcné významnosti v časopise Pedagogická orientace a Pedagogika v posledních deseti letech: pohled statistika. Pedagogická orientace, 26(2), 182–201.
Soukup, P. & Kočvarová, I. (2016). Velikost a reprezentativita výběrového souboru v kvantitativně orientovaném pedagogickém výzkumu. Pedagogická orientace, 26(3), 512–536.
Soukup, P. & Rabušic, L. (2007). Několik poznámek k jedné obsesi českých sociálních věd – statistické významnosti. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 43(02), 379–395.
Šorgo, A. & Šiling, R. (2017). Fragmented knowledge and missing connections between knowledge from different hierarchical organisational levels of reproduction among adolescents and young adults. CEPS Journal, 7(1), 69–91.
špatný odkaz, je to kapitola v knize.
Tedy:
Taber, K. S. (2010). Preparing teachers for a research-based profession. In M. V. Zuljan & J. Vogrinc (Eds.), Facilitating
effective student learning through teacher research and innovation (19-48). Slovenia: Faculty of Education, University of Ljubljana. Dostupné z https://www.pef.uni-lj.si/fileadmin/Datoteke/Zalozba/pdf/Zuljan_Vogrinc_Facilitating.pdf
Tan, C. (2017). PISA and education reform in Shanghai. Critical Studies in Education. Advance online publication. https://doi.org/10.1080/17508487.2017.1285336
Tasaki, N. (2017). The impact of OECD-PISA results on Japanese educational policy. European Journal of Education, 52(2), 145–153.
Uitto, A. (2014). Interest, attitudes and self-efficacy beliefs explaining upper-secondary school students’ orientation towards biology-related careers. International Journal of Science and Mathematics Education, 12(6), 1425–1444.
Vohra, C. F. (2000). Changing trends in biology education. In BioEd International Symposium on Biology Education, UNESCO and IUBS (15–18).
Wake, M.H. (2008). Integrative biology: Science for the 21st Century. BioScience, 58(4), 349–353.
Youn`es, T. (2000). Biological education: Challenges of the 21 st Century. Biology International, 39, 8–13.
Žák, V. (2015). Disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v České republice v letech 2004 až 2013 – přehled a analýza. Scientia in educatione, 6(2), 35–50.
Žák, V. (2016). Metody sběru dat využívané didaktikou fyziky v mezinárodním prostředí. Scientia in educatione, 7(2), 18–33.