Abstrakt
Cílem výzkumu bylo navrhnout, ověřit a reflektovat navržené badatelské aktivity v reálných podmínkách výuky biologie na vyšším gymnáziu jak z pozice žáků, tak jejich učitelů. Vlastnímu šetření předcházelo vytvoření sady dotazníků pro žáky i učitele a pracovních listů pro žáky. Získaná data byla podrobena kvantitativní analýze. Zaznamenané odpovědi žáků v pracovních listech byly zpracovány kvalitativně. Výsledky ukázaly, že učitelé badatelsky orientovanou výuku (BOV) příliš nevyužívají. Nejčastěji jednotlivé prvky BOV aplikují do praktického cvičení s tím, že se žáky nacvičují spíše nižší úrovně bádání. Navržené badatelské aktivity vnímali učitelé oproti žákům částečně jako zajímavější. Naopak žáci je označili jako náročnější. Obě skupiny respondentů je vnímaly jako přínosné, avšak zároveň ne vždy zcela srozumitelné. Dále učitelé i žáci uvedli, že by uvítali zejména více návodných informací pro jejich zdárné vyřešení. Žáci, kteří uvedli subjektivní zájem o biologii, vnímali zajímavost, náročnost, srozumitelnost a přínosnost signifikantně lépe než žáci, které biologie nezajímá. Naopak ve vnímání výše uvedených kategorií nebyl rozdíl mezi pohlavími žáků. Učitelé i žáci uvedli preferenci samostatného vyhledávání informací žáky ve výuce biologie před pouhým předáváním hotových poznatků.
Reference
Akcay, H. & Yager, R.E. (2016). Students learning to use the skills by practicing scientists. Eurasia Journal of Mathematics, Science & Technology Education, 12(3), 513–525. DOI: 10.12973/eurasia.2015.1395a
Banchi, H. & Bell, R. (2008). The many levels of inquiry. Science & Children, 46(2), 26–29.
Blažek, R. (2017). Publikace s uvolněnými úlohami z mezinárodního šetření PISA 2015. Úlohy z přírodovědné gramotnosti a metodika tvorby interaktivních úloh. Praha: ČŠI.
Blažek, R. & Příhodová, S. (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Národní zpráva. Přírodovědná gramotnost. Praha: ČŠI.
Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral sciences. USA: Lawrence Erlbaum Associates.
Comeaux, P. & Huber, R.A. (2001). Students as scientists: Using interactive technologies and collaborative inquiry in an environmental science project for teachers and their students. Journal of science teacher education, 12(4), 235–252. DOI: 10.1023/A: 1014226110211
Činčera, J. (2013). Badatelé.cz: evaluační zpráva. Liberec: TU.
ČŠI. (2018a). Vliv složení třídy, metod uplatňovaných učitelem a využívání technologií na výsledky českých žáků. Sekundární analýza PISA 2015. Praha: ČŠI.
ČŠI. (2018b). Srovnání vybraných znaků méně úspěšných a velmi úspěšných tříd na základě výsledů mezinárodních šetření TIMSS 2015 a TIMSS 2011. Sekundární analýza. Praha: ČŠI.
De Winter, J.C.F. & Dodou, D. (2010). Five-point Likert items: t-test versus Mann-Whitney-Wilcoxon. Practical Assessment, Research & Evaluation, 15(11), 1–12.
Dostál, J. (2015a). Badatelsky orientovaná výuka: Pojetí, podstata, význam a přínosy. Olomouc: UP. DOI: 10.5507/pdf.15.24443935
Dostál, J. (2015b). Badatelsky orientovaná výuka: Kompetence učitelů k její realizaci v technických a přírodovědných předmětech na základních školách. Olomouc: UP. DOI:10.5507/pdf.15.24445151
Eisenkraft, A. (2003). Expanding the 5E model. The Science Teacher, 70(6), 56–59.
Fučík, P. & Kuchař, V. (2012). Evaluace pilotního projektu: Vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie s tématikou badatelsky orientovaného vyučování. Praha: MŠMT.
Heflich, D.A., Dixon, J.K. & Davis, K. S. (2001). Taking in to the field: The authentic integration of mathematics and technology in inquiry-based science instruction. Journal of computers in mathematics and science teaching, 20(1), 99–112.
Hošpesová, A. (2016). Badatelsky orientovaná výuka matematiky na 1. stupni základního vzdělávání. Orbis scholae, 10(2), 117–130. DOI: 10.14712/23363177.2017.5
Huber, R. A. & Moore, Ch. J. (2001), A model for extending hand-on science to be inquiry based. School Science and Mathematics, 101(1), 32–41. DOI: 10.1111/j.1949-8594.2001.tb18187.x
Jarvis, T. (2008). Seed cities for science: Cross curricular hands-on science. Leicester: University of Leicester. Dostupné z http://www.pollen-europa.net
Ješková, Z., Lukáč, S., Šnajder, L., Guniš, J., Balogová, B. & Kireš, M. (2016). Hodnotenie bádateľských zručností žiakov gymnázia. Scientia in educatione, 7(2), 48–70.
Kireš, M., Ješková, Z., Ganajová, M. & Kimáková, K. (2016). Bádateľské aktivity v prírodovednom vzdelávaní, časť A. Bratislava: ŠPÚ.
Kirschner, P. A., Sweller, J. & Clark, R.E. (2006). Why minimal guidance during instruction does not work: An analysis of the failure of constructivist, discovery, problem-based, experiential, and inquiry-based teaching. Educational Psychologist, 41(2), 75–86. DOI: 10.1207/s15326985ep4102 1
Kleve, B. (2007). A study of teachers‘ views on the teaching and learning of mathematics, their intentions and their instructional practice. In Ch. Bergsten, B. Greveholm, H. S. Mˆasøval & F. Rønning (Eds.), Relating practice and research in
mathematics education. Proceedings of NORMA 05, Fourth nordic conference on mathematics education (361–373). Trondheim: Tapir Academic Press.
Malcová, K. & Janštová, V. (2018). Jak jsou hodnoceny jednotlivé obory žáky 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia? Biologie, chemie, zeměpis, 27(1), 23–34. DOI: 10.14712/25337556.2018.1.3
Marx, R.W., Blumenfeld, P.C., Krajcik, J. S., Fishman, B., Soloway, E., Geier, R. & Tal, R.T. (2004). Inquiry-based science in the middle grades: Assessment of learning in urban systemic reform. Journal of Research in Science Teaching, 41(10), 1063–1080. DOI: 10.1002/tea.20039
Petr, J., Ditrich, T., Zavodska, R. & Papacek, M. (2015). Inquiry based biology education in the Czech Republic: A reflection of five years dissemination. In K. Maaß, B. Barzel, G. Törner, D. Wernish, D. Schäfer & K. ReizKonzebovski (Eds.), Education the
educators: International approaches to scaling-up professional development in mathematic and science education. Proceedings from the conference Education the Educators (118–124). Münster: WTM – Verlag für wissenschaftliche Texte und Medien.
Petr, J. (2014). Možnosti využití úloh z biologické olympiády ve výuce přírodopisu a biologie. Inspirace pro badatelsky orientované vyučování. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta.
Průcha, J. (1987). Učení z textu a didaktická informace. Praha: Academia.
R Core Team. (2018). R: A language and environment for statistical computing. R foundation for statistical computing, Vienna, Austria. Dostupné z https://www.R-project.org/
Radvanová, S., Čížková, V. & Martinková, P. (2018). Mění se pohled učitelů na badatelsky orientovanou výuku? Scientia in educatione, 9(1), 81–103.
Rastede, M. (2016). Forschendes lernen in der schule wagen: Herausforderungen für schüler und lehrer in einem neuen fach. Pädagogik, 68(3), 30–33.
Rokos, L., Zavodska, R., Bila, M. & Rehackova, L. (2013). The respondent secondary school and university student and primary biological education. Journal of International Scientific Publication: Educational Alternatives, 11, 334–344. DOI:10.15804/tner.2017.47.1.19
Science Education Curriculum Study. (2006). Colorado Springs. Dostupné z https://bscs.org/bscs-5e-instructional-model
Sjøberg, S. & Schreiner, C. (2010). The ROSE project: an overview and key findings. Dostupné z http://roseproject.no/network/countries/norway/eng/nor-Sjoberg-Schreineroverview-2010.pdf
Soukup, P. (2013). Věcná významnost výsledků a její možnosti měření. Data a výzkum – SDA Info/Data and Research – SDA Info, 7(2), 125–148. DOI: 10.13060/23362391.2013.127.2.41
Stokking, K., Schaaf, M., Jaspers, J. & Erkens, G. (2004). Teachers‘ assessment of students‘ research skills. British Educational Research Journal, 30(1), 93–116. DOI: 10.1080/01411920310001629983
Šeďová, K. (2014). Analýza kvalitativních dat. In R. Švaříček, K. Šeďová, T. Janík, O. Kaščák, M. Miková, K. Nedbálková, P. Novotný, M. Sedláček & J. Zounek, Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (207–247). Praha: Portál.
Vojtíšková, K. (2011). Školní úspěšnost a její (re)produkce na základní škole. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47(5), 911–935.
Wenning, C. (2010). Levels of inquiry: Using inquiry spectrum learning sequences to teach science. Journal of Physics Teacher Education Online, 5(4), 11–20. Dostupné z http://www.phy.ilstu.edu/jpteo/issues/jpteo5(4)sum10.pdf.
Wenning, C. (2005). Levels of inquiry: Hierarchies of pedagogical practices and inquiry processes. Journal of Physics Teacher Education Online, 2(3), 3–11. Dostupné z http://www.phy.ilstu.edu/jpteo/issues/jpteo2(3)feb05.pdf.
Wu, H. & Krajcik, J. S. (2006). Inscriptional practices in two inquiry-based classrooms: A case study of seventh graders‘ use of data tables and graphs. Journal of Research in Science Teaching, 43(1), 63–95. DOI: 10.1002/tea.20092