Predictors for the Development of Arithmetic Skills in Pupils of Younger School Age
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.4532Klíčová slova:
mathematics, mathematical skills, arithmetic skills, younger school age, dyscalculia, mathematical learning diffi cultiesAbstrakt
This study aims to map the predictors for the development of arithmetic skills in young school-age pupils. Specifi cally, the research investigation focused on comparing differences in performance between pupils with mathematical learning diffi culties and a control group of pupils. The respondents performed tasks focusing on executive functions, spatial abilities, as well as estimation and symbolisation of quantities. The performance of pupils with MLD (mathematical learning diffi culties) differed from that of children without identifi ed diffi culties, particularly on tests focusing on matching number symbols and on numeracy skills alone. Signifi cant, albeit smaller, differences between groups were also evident in non-symbolic quantity comparison and spatial skills (mental rotation). In terms of accuracy, we did not fi nd statistically signifi cant differences between the groups in any of the areas studied. The results indicate a close correlation between the speed of quantity symbolisation and the level of arithmetic skills.
Reference
American Psychiatric Association. (2013). Diagnostic and statistical manual of mental disorders (5th ed.).
Bartelet, D. Ansari, D. Vaessen, A. Blomert, L. (2014) Cognitive subtypes of mathematics learning diffi culties in primary education. Research in Developmental Disabilities, 35, 657–670.
Bednářová, J. at al. (2015). Diagnostika matematických schopností a dovedností: varianta pro školská poradenská zařízení 3. a 4. ročník. Brno: Pedagogicko psychologická poradna Brno.
Bednářová, J., & Šmardová, V. (2015). Diagnostika školní připravenosti, varianta pro školská poradenská zařízení. Brno: Pedagogicko psychologická poradna Brno.
Butterworth, B. (2003). Dyscalculia Screener. London: nferNelson.
Butterworth, B. Varma, S. Laurillard, D. (2011). Dyscalculia: From Brain to Education. Science, 332(6033), 1049–1053.
Cohen, J. Statistical Power Analysis for the Social Sciences. Hillsdale, NY: Lawrence Erlbaum, 1988.
Česká školní inspekce. (2017). Výběrová z jištění výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol ve školním roce 2016/2017 – závěrečná z práva. [online]. [cit.
-08-02]. Dostupné z: https://www.csicr.cz/getattachment/17f8e265-b04f-4459-a106-3aecbf735ca0/Vyberove-zjistovani-vysledku-zaku-na-urovni-5-a-9-rocniku-ZS-zaverecna-zprava.pdf.
Devine, A. Soltesz, F. Nobes, A. Goswami, U. Szucs, D. (2013). Gender differences in developmental dyscalculia depend on diagnostic criteria. Learning and Instruction, 27, 31–39.
Fajmonová, V., Hönigová, S., Urbánek, T., & Širůček, J. (2015). CFT 20-R – Cattellův test fl uidní inteligence. Praha: Hogrefe – Testcentrum.
Furman, T., & Rubinsten, O. (2012). Symbolic and non symbolic numerical representation in adults with and without developmental dyscalculia. Behavioral and Brain Functions, 8, 55–69.
Hannel, G. (2013). Dyscalculia. Action plans for successful learning in mathematics. New York: Routledge.
Hejný, M., & Kuřina, F. (2015). Dítě, škola a matematika: konstruktivistické přístupy k vyučování (3. vydání). Praha: Portál.
Chytrý, V, Říčan, J, & Živná, D. (2019). Matematická výkonnost a metakognice žáků základních škol běžných, základních škol Montessori a žáků vyučovaných podle Hejného metody. Studia paedagogica 24(1), 107-133. ICD-10 [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné z: https://icd.who.int/browse10/2010/en#F81.2. ICD-11 [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné z: https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http://id.who.int/icd/entity/771231188.
Iuculano, T., Tang, J., Hall, Ch. W., & B. Butterworth, B. (2008). Core information processing deficits in developmental dyscalculia and low numeracy. Developmental Science 11(5), 669–680.
Jordan (2010). Early Predictors of Mathematics Achievement and Mathematics Learning Difficulties. [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné z: https:/www.childencyclopedia.
com/numeracy/according-experts/early-predictors-mathematicsachievement-and-mathematics-learning.
Karagiannakis, G. Baccaglini-Frank, A. Papadatos, Y. (2014) Mathematical learning difficulties subtypes classifi cation. Frontiers in Human Neuroscience, 8(57), 1–5.
Kaufmann, L., & von Aster, M. (2012). The diagnosis and management of dyscalculia. Dtsch Arztebl Int, 109(45), 767–78. DOI: 10.3238/arztebl.2012.0767.
Košč, L. (1972). Psychológia matematických schopností. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatel’stvo.
Krejčířová, D., Boschek, P., & Dan, J. (2002). WISC-III: Wechslerova inteligenční škála pro děti. Praha: Testcentrum.
Kuhn, J. Developmental Dyscalculia: Neurobiological, Cognitive, and Developmental Perspectives. (2015). Zeitschrift für Psychologie. 223(2), 69–82.
Landerl, K., Bevan, A., & Butterworth, B. (2004). Developmental dyscalculia and basic numerical capacities: a study of 8–9-year-old students. Cognition 93(2), 99–125.
Landerl, K. Fussenegger, B. Moll, & K. Willburger, E. (2009). Dyslexia and dyscalculia: Two learning disorders with different cognitive profi les. Journal of Experimental Child Psychology, 103(3), 309–324.
Locuniak, M. N., & Jordan, N. (2008). Using Kindergarten Number Sense to Predict Calculation Fluency in Second Grade. Journal of Learning Disabilities, 41(5),
–459.
Mazzocco, M. M. (2007). Early predictors of mathematical learning diffi culties: Variations in children’s diffi culties with math. Exchange, 151, 51–54.
Mercader, J., Miranda, A., Presentación, J. M., Siegenthaler, R., & Rosel, J. F. (2018).
Contributions of Motivation, Early Numeracy Skills, and Executive Functioning to Mathematical Performance. A Longitudinal Study. Frontiers in Psychology.
[online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5775518/.
McCaskey, U., von Aster, M., O’Gorman Tuura, R., & Kucian, K. (2017). Adolescents with Developmental Dyscalculia Do Not Have a Generalized Magnitude Deficit –Processing of Discrete and Continuous Magnitudes. Frontiers in Human Neuroscience, 11, 1–19.
Morsanyi, K., Devine, A., Nobes, A., & Szűcs, D. (2013). The link between logic, mathematics and imagination: Evidence from children with developmental dyscalculia and mathematically gifted children. Developmental Science, 16(4), 542–553.
Novák, J. (2004). Dyskalkulie: specifi cké poruchy počítání: metodika rozvíjení základních početních dovedností. Havlíčkův Brod: Tobiáš.
Osmon, D. C., Smerz, J. M., Braun, M. M., & Plambeck, E. (2006). Processing Abilities Associated with Math Skills in Adult Learning Disability. Journal of Clinical and
Experimental Neuropsychology, 28(1), 84–95.
Passolunghi, M. Ch., Vercelloni, B., & Schadee, H. (2007). The precursors of mathematics learning: Working memory, phonological ability and numerical competence. Cognitive Development, 22, 165–184.
Peters, L., Bulthé, J., Daniels, N., Op de Beeck, H., & De Smedt, B. (2018). Dyscalculia and dyslexia: Different behavioral, yet similar brain activity profi les during
arithmetic. NeuroImage: Clinical 18 (2018), 663–674.
Plassová, M., Stuchlíková, I., & Vavrečka, M. (2017). Úvod do aproximálního numerického systému. Pedagogika, 67(2), 161–176.
Plháková, A. (2005). I-S-T 2000 R: Test struktury inteligence. Hogrefe – Testcentrum.
Pražáková, K. (2017). Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií (Diplomová práce). Praha: PedF UK.
Pražáková, K., & Špačková, K. (2018). Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 2 (2), 69–90.
Pražáková, K., & Kucharská, A. (2019). Riziko dyskalkulie a dalších obtíží v matematice u dětí předškolního věku. Gramotnost, Pregramotnost A Vzdělávání, 3(2),
–165.
Presentación, M. J., Siegenthaler, R., Pinto, V., Mercader, J., & Miranda, A. (2015), Math Skills and Executive Functioning in Preschool: Clinical and Ecological Evaluation.
Revista de Psicodidáctica, 20(1), 65–82. Rendl, M., & Páchová, A. (2013). Procesy učení v diskurzu učitelů matematiky na 2. stupni základní školy. Kritická místa matematiky na základní škole očima učitelů. Praha: Univerzita Karlova v Praze. 127-182.
Resnick, L. B., & Ford, W. W. (2008). Psychology of Mathematics for Instruction. New York: Routledge.
Stieranková, M. (2022). Vybrané kognitivní předpoklady a metakognice ve vztahu k obtížím v aritmetických dovednostech u žáků mladšího školního věku (Diplomová
práce). Praha: PedF UK.
Stock, P. Desoete, A., & Roeyers, H. (2009). Screening for mathematical disabilities in kindergarten. Developmental Neurorehabilitation, 12(6), 389–396.
Szucs, D., Devine, A., Nobes, A., Gabriel, F., & Soltesz, F. (2013). Developmental dyscalculia is related to visuo-spatial memory and inhibition impairment. Cortex, 49
(10), 2674-2688.
Traspe, P., & Skalková, I. (2013). Dismas: Diagnostika struktury matematických schopností. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.
Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum.
Vágnerová, M., & Klégrová, J. (2008). Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících. Praha: Karolinum.
Von Aster, M. G., & Shalev, R. S. (2007). Number development and developmental dyscalculia. Developmental Medicine & Child Neurology, 49, 868–873.
Von Aster, M. G. (2000). Developmental cognitive neuropsychology of number processing and calculation: gervarieties of developmental dyscalculia. European Child & Adolescent Psychiatry, 9, 41–57.
Wang, L.–C., Tasi, H.–J., & Yang, H.–M. (2012). Cognitive inhibition in students with and without dyslexia and dyscalculia. Research in Developmental Disabilities, 33(5),
–1461.
