Nová pravidla využívání odkladů školní docházky pohledem pedagogů mateřských škol a prvního stupně základních škol
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.6250Klíčová slova:
odklady školní docházky, novela školského zákona, pedagogická diagnostika, podpůrná opatření, žáci s oslabením na počátku školní docházkyAbstrakt
Prezentovaná studie mapuje postoje pedagogů mateřských škol (MŠ) a vyučujících prvního stupně základních škol (ZŠ) k reformě v oblasti odkladů školní docházky (OŠD). Zjišťuje připravenost pracovišť na realizaci pedagogické diagnostiky v předškolním roce a podpory dětí s různou mírou zralosti na počátku školních docházky. Analyzuje také rizika, která změna přináší, a mapuje důležité oblasti podpory ve školní praxi a podpůrné nástroje z pohledů obou skupin respondentů. Data byla sbírána pomocí dotazníku administrovaného emailem na jednotlivé základní a mateřské školy. Design je zpracování je smíšený. Zjištění poukazují na spíše rezervovaný až negativní postoj vyučujících ZŠ a mírně pozitivní postoj pedagogů MŠ, kteří se cítí také více informováni a připraveni na implementaci reformy a častěji konstatují její potřebnost. Obě skupiny respondentů považují za významné riziko nedostatečné kapacity školských poradenských zařízení (ŠPZ) pro včasné intervence. Jako nejdůležitější nástroj podpory pojmenovávají vyučující ZŠ přítomnost asistenta pedagoga v prvních ročnících a poradenské služby školních psychologů a speciálních pedagogů ve školách. Pro učitelky MŠ se ukázala jako nejvíce podstatná kvalitní pedagogická diagnostika a její předávání a také zaškolení v nové problematice a postupech práce. Obě skupiny respondentů si uvědomují nutnost podpory žáků vstupujících do ZŠ s určitým oslabením. Ze studie vyplývá, že pedagogové MŠ a ZŠ vnímají jako důležité pro zvýšení své připravenosti na novou praxi přechodu mezi MŠ a ZŠ především upřesnění potřeb a postupů v oblasti pedagogické diagnostiky na konci předškolního vzdělávání, zlepšení vzájemné spolupráce mezi ZŠ, MŠ a ŠPZ a posílení personálních kapacit v ZŠ a kompetencí vyučujících pro vzdělávání dětí s různou mírou předpokladů pro rozvoj školních dovedností v heterogenním kolektivu.
Reference
Bassok, D., & Reardon, S. F. (2013). “Academic Redshirting” in Kindergarten: Prevalence, Patterns, and Implications: Prevalence, Patterns, and Implications. Educational Evaluation and Policy Analysis, 35(3), 283-297.
Červenáková, K. (2025). Vnímání pedagogické diagnostiky z pohledu ředitelek mateřských škol. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci
Česká školní inspekce. (2024). Odklady povinné školní docházky. Aktualizovaná data. Česká školní inspekce.
Český statistický úřad (2025). Školy a školská zařízení ve školním roce 2024/25. ČSÚ.
Greger, D. (2015). Faktory ovlivňující rozhodování rodičů o odkladu školní docházky dítěte. In: Greger, D., Simonová, J. & Straková, J. (Eds), Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu (96 – 105). Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Havlínová, H., Bezoušková, J. & Splavcová, H. (2023) Zápis do 1. ročníku ZŠ jako společenská událost. NPI ČR
Majerčíková, J. (2018). Odklady povinné školní docházky v perspektivě učitelek mateřských škol. ORBIS SCHOLAE, 11(1), 9–30. https://doi.org/10.14712/23363177.2017.14
Mertin, V. (2015). Školní zralost − vývoj pojetí, navazující opatření a náměty pro jejich úpravy. In D. Greger, J., Simonová, & J. Straková (Eds.), Spravedlivý start (52−60). Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2025). Metodický materiál MŠMT k odkladům povinné školní docházky a zjištění plynulého přechodu dítěte mezi mateřskou a základní školou. Pro mateřské a základní školy. MŠMT.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2025b). Vyhláška 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání v platném znění.
