Identifikace matematického nadání a školní výuka matematiky perspektivou rodičů nadaných žáků
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.6251Klíčová slova:
rodiče nadaných dětí, projevy nadání, identifikace nadání, diagnostika nadání, podpora ve výuce matematikyAbstrakt
Studie prezentuje zjištění týkající se zkušeností rodičů matematicky nadaných dětí v souvislosti s procesem identifikace, diagnostiky nadání a následnou vzdělávací trajektorií. Zkoumání této problematiky je přínosné nejen pro český vzdělávací kontext, ale také pro hlubší porozumění tomu, jak rodiče vnímají podporu nadání v průběhu vzdělávání svých dětí. Zabývat se touto oblastí doporučují i mnohé mezinárodní studie, které upozorňují na klíčovou roli rodiny při rozpoznávání a rozvoji potenciálu nadaných dětí. Právě rodiče často iniciují celý proces – od prvního všímání si projevů nadání, přes jeho pojmenování, až po následnou odbornou diagnostiku a rozhodování o další vzdělávací dráze dítěte. V českém prostředí doposud chybí výzkumy zaměřené na to, jak rodiče vnímají identifikaci a diagnostiku nadání svých dětí a následnou podporu poskytovanou školami. Cílem výzkumu bylo popsat zkušenosti rodičů matematicky nadaných dětí s identifikací nadání a s poskytovanou podporou ve výuce matematiky jejich dětí. Studie vychází z kvalitativního výzkumného designu. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s deseti rodiči matematicky nadaných žáků a analyzována pomocí tematické analýzy. Výsledky ukazují, že nadání se v raném i mladším školním věku často neprojevuje zvýšeným výkonem, ale kvalitativně odlišným způsobem myšlení a prožívání. Identifikace nadání je v praxi převážně opožděná a nesystematická a je většinou iniciována rodiči, nikoli školou. Významným zjištěním je rovněž psychosociální funkce identifikace nadání, která slouží jako legitimace zkušenosti rodičů i dětí. Studie dále ukazuje, že nejvíce ohroženou skupinou z hlediska identifikace a následné adekvátní podpory ve školním prostředí jsou děti tiché, přizpůsobivé a výkonově bezproblémové. Přechod dětí na víceleté gymnázium se v datech nejeví jako elitářský krok, ale jako reakce na systémové limity včasné identifikace a podpory nadání v běžné základní škole.
Reference
Aydin Karaca, S., Köksal, M. S., & Bi, B. (2024). Adaptation and development of parent rating scale for giftedness. Journal of Psychoeducational Assessment, 42(7), 813–832. https://doi.org/10.1177/07342829241256804
Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa
Budínová, I. (2018). Přístupy nadaných žáků 1. a 2. stupně základní školy k řešení některých typů úloh v matematice. Masarykova univerzita.
Budínová, I., & Panáčová, J. (2022). Identifikace žáka nadaného na matematiku ve školním prostředí. Učitel matematiky, 30(3), 129–148. https://doi.org/10.1515/edu-2022-0218
Cígler, H., Jabůrek, M., Portešová, Š., & Straka, O. (2016). TIM – Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice (vývoj, podoba a využití ve školách). In H. Janoušková (Ed.), Tvořivost jako součást nadání (s. 56–60). Národní institut pro další vzdělávání.
Creswell, J. W., & Poth, C. N. (2018). Qualitative inquiry and research design: Choosing among five approaches (4th ed.). SAGE Publications.
Česká asociace pedagogického výzkumu. (2013). Etický kodex České asociace pedagogického výzkumu. https://capv.cz/eticky-kodex-capv/
Delgado-Valencia, L., Delgado, B., Navarro-Soria, I., Torrecillas, M., Rosales-Gómez, M., Sánchez-Herrera, M. d. l. C., & Soto-Díaz, M. (2025). The identification of giftedness in children: A systematic review. Education Sciences, 15(8), 1012. https://doi.org/10.3390/educsci15081012
Denzin, N. K., & Lincoln, Y. S. (Eds.). (2018). The SAGE handbook of qualitative research (5th ed.). SAGE.
Federičová, M., & Bičáková, A. (2025). Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání [What do we (not) know about quantitatively gifted pupils? The Czech Republic in international comparison.] IDEA/CERGE-EI. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_03_2025_Kvantitativne_nadani_0502.pdf
Fořtík, V., & Fořtíková, J. (2007). Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Portál.
Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Portál.
Hollingworth, L. S. (1926). Gifted children: Their nature and nurture. Macmillan.
Hollingworth, L. S. (1942). Children above 180 IQ Stanford-Binet: Origin and development. World Book Company.
Hříbková, L. (2009). Nadání a nadaní: Pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Grada.
Gross, M. U. M. (2004). Exceptionally gifted children (2nd ed.). RoutledgeFalmer.
Jabůrek, M., Ťápal, A., Portešová, Š., & Pfeiffer, S. I. (2021). Validity and reliability of Gifted Rating Scales–School Form in sample of teachers and parents: A Czech contribution. Journal of Psychoeducational Assessment, 39(3), 361–371. https://doi.org/10.1177/0734282920970718
Koshy, V., Ernest, P., & Casey, R. (2009). Mathematically gifted and talented learners: Theory and practice. International Journal of Mathematical Education in Science and Technology, 40(2), 213–228. https://doi.org/10.1080/00207390802566907
Krutetskii, V. A. (1976). The psychology of mathematical abilities in schoolchildren (J. Teller, Trans.; J. Kilpatrick & I. Wirszup, Eds.). University of Chicago Press.
Machů, E. (2005). Nadané děti, jejich identifikace a zařazení do vzdělávacího programu. Pedagogická orientace, 15(2), 22–34. https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1293/970
Machů, E. (2013). Radosti a trápení nadaných dětí. Studia Paedagogica, 18(2–3), 109–127. https://doi.org/10.5817/SP2013-2-3-8
Matthews, D. J., & Foster, J. F. (2005). Being smart about gifted education. Great Potential Press.
McBee, M. T. (2010). Examining the predictive validity of teacher nominations of gifted students. Gifted Child Quarterly, 54(3), 103–117. https://doi.org/10.1177/0016986210377927
McBee, M. T., Peters, S. J., & Miller, E. M. (2016). The impact of the nomination stage on gifted program identification: A comprehensive psychometric analysis. Gifted Child Quarterly, 60(4), 258–278. https://doi.org/10.1177/0016986216656256
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2023). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). https://edu.gov.cz/dokumenty/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-zv-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani/
Národní pedagogický institut České republiky. (2022). Podpora nadání a nadaných dětí a žáků v NPI ČR 2022–2030. https://poradenstvi.npi.cz/files/podpora-nadani-a-nadanych-deti-a-zaku-v-npi-cr-20222030.pdf
Neihart, M., Pfeiffer, S. I., & Cross, T. L. (Eds.). (2016). The social and emotional development of gifted children: What do we know? (2nd ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781003238928
Pavlas, T., Mokrá, L., Andrys, O., Suchomel, P., Zatloukal, T., Tomek, K., Pražáková, D., & Folwarczný, R. (2022). Podpora vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v základních a středních školách. Česká školní inspekce. https://csi.gov.cz/CSICR/media/Prilohy/2022_p%c5%99%c3%adlohy/Dokumenty/TZ_Podpora_vzdelavani-nadanych-zaku.pdf
Pfeiffer, S. I. (2015). Essentials of gifted assessment. John Wiley & Sons, Inc.
Portešová, Š., Poledňová, I., Macek, D., Růžička, M., Straka, O., & Urmanová, J. (2014). Rozumově nadaní studenti s poruchou učení: Cesty od školních výkonových paradoxů k úspěchu. Masarykova univerzita.
Reis, S. M., & McCoach, D. B. (2000). The underachievement of gifted students: What do we know and where do we go? Gifted Child Quarterly, 44(3), 152–170. https://doi.org/10.1177/001698620004400302
Renzulli, J. S. (1978). What makes giftedness? Reexamining a definition. Phi Delta Kappan, 60(3), 180–184.
Renzulli, J. S. (2016). The three-ring conception of giftedness: A developmental model for promoting creative productivity. In S. M. Reis (Ed.), Reflections on gifted education: Critical works by Joseph S. Renzulli and colleagues (pp. 55–86). Prufrock Press.
Siegle, D., & McCoach, D. B. (2005). Making a difference: motivating gifted students who are not achieving. Teaching Exceptional Children, 38(1), 22–27. https://doi.org/10.1177/004005990503800104
Silverman, L. K. (1993). Counseling the gifted and talented. Love Publishing Company.
Silverman, L. K. (2009). The measurement of giftedness. In L. V. Shavinina (Ed.), International handbook of giftedness (pp. 947–970). Springer.
Singer, F. M., Sheffield, L. J., Freiman, V., & Brandl, M. (2016). Research on and activities for mathematically gifted students. In G. Kaiser (Ed.), ICME-13 topical surveys. Springer. https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-319-39450-3_1
Sternberg, R. J. (2007). Cultural concepts of giftedness. In S. I. Pfeiffer (Ed.), Handbook of giftedness in children: Psychoeducational theory, research, and best practices (pp. 15–33). Springer.
Sternberg, R. J., & Williams, W. M. (2002). Educational psychology. Allyn & Bacon.
Subotnik, R. F., Olszewski-Kubilius, P., & Worrell, F. C. (2011). Rethinking giftedness and gifted education: A proposed direction forward based on psychological science. Psychological Science in the Public Interest, 12(1), 3–54. https://doi.org/10.1177/1529100611418056
Tomlinson, C. A. (2001). How to differentiate instruction in mixed-ability classrooms. ASCD.
Tomlinson, C. A. (2017). How to differentiate instruction in academically diverse classrooms (3rd ed.). ASCD.
Veseláková, J., & Kadrnožková, M. (2026). Teachers’ perspectives on the mathematics education of gifted pupils in the Czech Republic: A case study. Journal of Pedagogical Research, 10(1). https://doi.org/10.33902/JPR.202638978
Webb, J. T., Amend, E. R., Webb, N. E., Goerss, J., Beljan, P., & Olenchak, F. R. (2005). Misdiagnosis and dual diagnoses of gifted children and adults: ADHD, bipolar, OCD, Asperger’s, depression, and other disorders. Great Potential Press.
