Profesní vidění studentů učitelství biologie zaměřené na obor a oborově didaktické jevy
Vol 8 No 2 (2017), Výzkumné stati
Vol 8 No 2 (2017)

Profesní vidění studentů učitelství biologie zaměřené na obor a oborově didaktické jevy

Výzkumné stati
https://doi.org/10.14712/18047106.1006
Publikováno 2017-12-20
Lenka Pavlasová
Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a environmentálních studií
PDF

Jak citovat

Pavlasová, L. (2017). Profesní vidění studentů učitelství biologie zaměřené na obor a oborově didaktické jevy. Scientia in Educatione, 8(2). https://doi.org/10.14712/18047106.1006
ACM ACS APA ABNT Chicago Harvard IEEE MLA Turabian Vancouver

Stánhout citace

Endnote/Zotero/Mendeley (RIS) BibTeX

Abstrakt

Profesní vidění představuje jednu z dimenzí učitelské profesionality. Obecná shoda panuje na tom, že by mělo být rozvíjeno v průběhu přípravného vzdělávání učitelů. Volba účinných intervencí vyžaduje znalost výchozího stavu dovedností studentů. Předložená studia zjišťuje dovednosti všímání si a uvažování založeného na znalostech u budoucích učitelů biologie (n = 26) pomocí kvalitativní analýzy písemných reflexí videozáznamu vyučovací hodiny. Použitím kategoriálního systému podle Sherin a van Es (2009) bylo zjištěno, že u studentů převažují výroky zaměřené na učitele, pedagogiku a obecnou didaktiku a že k nim zaujímají převážně hodnotící a popisný přístup. Další analýzy ukázaly, že výroky uváděné ve spojení s žákem jsou ve větší míře interpretovány než výroky spojené s učitelem, kde převažuje popis a hodnocení. Podrobnější analýza oborových a oborově didaktických komentářů ukázala jejich tematickou orientaci na dvě širší oblasti: (1) metody, formy, postupy a pojetí výuky a (2) cíl výuky, očekávané výstupy, kompetence, obsah výuky. Mezi opomíjená témata patřily například pomůcky, motivace, aktivizace a pozornost žáků, instrukce učitele. Jen ojediněle studenti komentovali odborné chyby a terminologické nepřesnosti učitele. Tato zjištění poskytují důležité informace garantům kurzů didaktiky biologie.

https://doi.org/10.14712/18047106.1006
PDF

Reference

Blomberg, G., Stürmer, K. & Seidel, T. (2011). How pre-service teachers observe teaching on video: Effects of viewers’ teaching subjects and the subject of the video. Teaching and Teacher Education, 27(7), 1131-1140.

Goodwin, C. (1994). Professional vision. American anthropologist, 96(3), 606-633.

Janík, T. & Seidel, T. (eds). The power of video studies in investigating teaching and learning in the classroom. New York: Waxman, 2009.

Ling Wong, S., Wai Yung, B. H., Cheng, M. W., Lam, K. L., & Hodson, D. (2006). Setting the stage for developing pre”service teachers’ conceptions of good science teaching: the role of classroom videos. International Journal of Science Education, 28(1), 1-24.

Martin S.N. & Siry C. (2012). Using video in science teacher education: An analysis of the utilization of video-based media by teacher educators and researchers. In: Fraser B., Tobin K., McRobbie C. (eds). Second International Handbook of Science Education (417-433). Springer International Handbooks of Education, vol 24. Springer, Dordrecht.

McConnell, T. J., Lundeberg, M. A., Koehler, M. J., Urban-Lurain, M., Zhang, T., Mikeska, J., ... & Eberhardt, J. (2008, January). Video-based teacher reflection–What is the real effect on reflections of inservice teachers. Příspěvek prezentovaný na konferenci International Conference of the Association of Science Teacher Educators, Saint Louis, USA.

Minaříková, E. & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204.

Minaříková, E., Píšová, M., Janík, T., & Uličná, K. (2015). Video Clubs: EFL Teachers’ Selective Attention Before and After. Orbis Scholae, 9(2), 55-75.

Mitchell, R. N., & Marin, K. A. (2015). Examining the use of a structured analysis framework to support prospective teacher noticing. Journal of Mathematics Teacher Education, 18(6), 551-575.

Pavlasová, L., Stará, J., Vondrová, N., Novotná, M., Robová, J. & Uličná, K. (2017, v recenzním řízení). Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací. Pedagogika, 67(x), xxx-xxx. BUDE UPŘESNĚNO

Roth, K. J., Garnier, H. E., Chen, C., Lemmens, M., Schwille, K., & Wickler, N. I. (2011). Videobased lesson analysis: Effective science PD for teacher and student learning. Journal of Research in Science Teaching, 48(2), 117-148.

Santagata, R., Zannoni, C., & Stigler, J. W. (2007). The role of lesson analysis in pre-service teacher education: An empirical investigation of teacher learning from a virtual video-based field experience. Journal of mathematics teacher education, 10(2), 123-140.

Seidel, T., Stürmer, K., Blomberg, G., Kobarg, M., & Schwindt, K. (2011). Teacher learning from analysis of videotaped classroom situations: Does it make a difference whether teachers observe their own teaching or that of others?. Teaching and teacher education, 27(2), 259-267.

Sherin, M. G. & Han, S. Y. (2004). Teacher learning in the context of a video club. Teacher and Teacher Education, 20(2), 163-183.

Sherin, M. G. & van Es, E. A. (2005). Using video to support teachers' ability to notice classroom interactions. Journal of technology and teacher education, 13(3), 475-491.

Sherin, M. G. & van Es, E. A. (2009). Effects of video club participation on teachers’ professional vision, Journal of Teacher Education, 60(1), 20–37.

Simpson, A., Vondrová, N., & Žalská, J. (2017). Sources of shifts in pre-service teachers’ patterns of attention: the roles of teaching experience and of observational experience. Journal of Mathematics Teacher Education, 20, 1-24.

Sonmez, D. & Hakverdi-Can, M. (2012). Videos as an instructional tool in pre-service science teacher education. In: Egitim Arastirmalari-Eurasian Journal of Educational Research, 46, 141-158.

Steffensky, M., Gold, B., Holdynski, M., & Möller, K. (2015). Professional Vision of Classroom Management and Learning Support in Science Classrooms—Does Professional Vision Differ Across General and Content-Specific Classroom Interactions?. International Journal of Science and Mathematics Education, 13(2), 351-368.

Stehlíková, N. (2010). Interpretace některých didakticko-matematických jevů u studentů učitelství au učitelů matematiky. Pedagogika, 60(3-4), 303-313.

Stockero, S. L. (2008). Using a video-based curriculum to develop a reflective stance in prospective mathematics teachers. Journal of Mathematics Teacher Education, 11(5), 373-394.

Svatoš, T. (2013). A student teacher on the pathway to teaching profession: Reviewing research and proposing a model. Pedagogická orientace, 23(6), 786–809.

Syslová, Z. (2016). Rozvoj profesního vidění studentů oboru Učitelství pro mateřské školy. Pedagogika, 66(4), 462–476.

Talanquer, V., Tomanek, D., & Novodvorsky, I. (2013). Assessing students' understanding of inquiry: What do prospective science teachers notice?. Journal of Research in Science Teaching, 50(2), 189-208.

Uličná, K. (2017). To see or not to see: Profesní vidění budoucích učitelů anglického jazyka a budoucích učitelů pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk. Pedagogická orientace, 27(1), 81-103.

Uličná, K., Stará, J. & Novotná, M. (2017). Teacher In The Eyes Of Future Primary School Teachers. In Proceedings of the 14th International Conference Efficiency and Responsibility in Education (490 – 497). Prague: Czech University of Life Sciences.

Vondrová, N., Robová, J. & Pavlasová, L. (2017). Future secondary teachers’ knowledge-based reasoning when observing a lesson. In Proceedings of the 14th International Conference Efficiency and Responsibility in Education (536 – 544). Prague: Czech University of Life Sciences.

Vondrová, N., & Žalská, J. (2015). Ability to notice mathematics specific phenomena: What exactly do student teachers attend to? Orbis scholae, 9(2) 77â101.