Essays as a Tool for Identifying and Shaping Professional Self-concept of Teacher Students
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2024.3974Keywords:
professional self-concept, student teachers, future teacher education, reflective writing, essay, qualitative researchAbstract
Aim: This research study focuses on the professional self-concept of students as they progress towards becoming teachers. It aims to clarify how students/future teachers perceive themselves in the role of a teacher, and what specific notions they hold about their identity as a teacher. The initial phase of the study entails presenting the theoretical framework, with a particular focus on key concepts such as professional self-concept, professional identity, and professional self, while also delineating the relationships between them. The primary objective of the research is to investigate the professional self-concept of prospective teachers at the end of their undergraduate studies and to identify the factors that shape this professional self-concept.
Methodology: A qualitative research design, employing an inductive analysis of essays written by third-year undergraduate students on the topic of 'I, the future teacher,' was utilized to address the research questions. The texts were coded using the open coding method. These codes, comprising a blend of in vivo and researcher-generated codes, were then organized into five main categories, along with corresponding subcategories.
Results: The analysis of the essays provided insights into the inner world of the students, shedding light on their perceptions of the teaching profession, the values they uphold, their opinions, attitudes, and professional beliefs they possess, as well as their personal motivations for pursuing teaching and the reasoning behind their career choices. Among the five categories, the categories of 'self and conceptions of teaching' and 'self and attitudes toward the profession' were the most prominent. The majority of statements in the essays revolved around the students' envisioned selves in the future and the type of teacher they aspire to be or wish to avoid becoming (the so-called Wanted and Unwanted Selves). These statements predominantly expressed variations of ideas associated with the wanted, desired self.
Discussion: The research data are discussed and interpreted within the framework of a comparative analysis in the context of research of our or international provenance. The role of positive and negative emotions in shaping the professional self-concept is explored, along with its implications for the training of future teachers. Furthermore, attention is directed towards variations in reflective and self-reflective abilities among student teachers, as evidenced by the analysis of essays. A developmental perspective on professional self-concept is also discussed, outlining the three fundamental stages involved in its formation. Additionally, the potential of reflective writing methods for both diagnosing and cultivating the professional self-concept is examined.
References
Bandura, A. (1999). Social cognitive theory: An agentic perspective. Asian Journal of Social Psychology, 2(1), 21-41.
https://doi.org/10.1111/1467-839X.00024
Blatný, M. (2010). Sebepojetí z pohledu sociálně-kognitivní psychologie. In M. Blatný et al., Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy (s. 105-136). Praha: Grada.
Carpenter, P. G., & Byde, P. (1994). The development of professional self‐concept. South Pacific Journal of Teacher Education, 22(2), 163-176.
https://doi.org/10.1080/0311213940220206
Corbin, J., & Strauss, A. (2014). Basics of qualitative research: techniques and procedures for developing grounded theory. Thousand Oaks, CA: SAGE.
Černá, M., & Reimannová, M. (2023). Mentors' perceptions of supervising student English language teachers during one-year clinical practice. In D. Linda (Ed.), To be or not to be a great educator: Proceedings of ATEE Annual Conference (s. 494-512). Riga: University of Latvia Press.
https://doi.org/10.22364/atee.2022.33
Erikson, M. G. (2007). The meaning of the future: toward a more specific definition of possible selves. Review of General Psychology, 4(11), 348-358.
https://doi.org/10.1037/1089-2680.11.4.348
Gavora, P., Mareš, J., Svatoš, T., & Wiegerová, A. (2020). Self efficacy v edukačních souvislostech II. Zlín: Univerzita Tomáše Bati.
https://doi.org/10.7441/978-80-7454-949-6
Gonzalez-Bravo, J. E. (2019). Investigating the development of possible selves in teacher education: candidate perceptions of hopes, fears, and strategies. The Advocate, 24(1).
https://doi.org/10.4148/2637-4552.1126
Hábl, J. (2020). Na charakteru záleží: Problém učitelnosti dobra. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
Haghighi I. F., Chalak, A., & Heidari, T. H. (2020). Assessing pre-service teachers' professional identity construction in a three-phase teacher education program in Iran. Asian-Pacific Journal of Second and Foreign Language Education, 5(19).
https://doi.org/10.1186/s40862-020-00100-3
Hamman, D., Gosselin, K., Romano, J. & Bunuan, R. (2010). Using possible-selves theory to understand the identity development of new teachers. Teaching and Teacher Education, 26, 1349-1361.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2010.03.005
Hamman, D., Coward, F., Johnson, L., Lambert, M., Zhou, L. & Indiatsi, J. (2012). Teacher possible selves: How thinking about the future contributes to the formation of professional identity. Self and Identity, 12(3), 307-336.
https://doi.org/10.1080/15298868.2012.671955
Hanušová, S. et al. (2017). Chtějí zůstat, nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8922-2017
Hattie, J. (2014). Self-concept. New York: Psychology Press.
https://doi.org/10.4324/9781315802183
Helus, Z. (2009). Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál.
Hendl, J. (2008). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.
Hoover, L. (1994). Reflective writing as a window on preservice teachers' thought process. Teaching & Teacher Education, 10(1), 83-93.
https://doi.org/10.1016/0742-051X(94)90042-6
Chong, S., & Low, E. L. (2009). Why I want to teach and how I feel about teaching - formation of teacher identity from pre-service to the beginning teacher phase. Educational Research for Policy and Practice, 8(1), 59-72.
https://doi.org/10.1007/s10671-008-9056-z
Chong, S., Low, E. L., & Goh, K. C. (2011). Emerging professional identity of pre-service teachers. Australian Journal of Teacher Education, 36(8), 50-64.
Chun Tie, Y., Birks, M., & Francis, K. (2019). Grounded theory research: A design framework for novice researchers. SAGE Open Medicine, 7(3), 1-8.
https://doi.org/10.1177/2050312118822927
PMid:30637106 PMCid:PMC6318722
Janík, T. (2005). Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování konceptů SLT. Pedagogická revue, 57(5), 477-496.
Kelchtermans, G. (2009). Who I am and how I teach is the message: Self-understanding, vulnerability and reflection. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 15(2), 198-220.
https://doi.org/10.1080/13540600902875332
Kirk, J., & Wall, C. (2010). Resilience and loss in work identities: A narrative analysis of some retired teachers' work-life histories. British Educational Research Journal, 36(4), 627-641.
https://doi.org/10.1080/01411920903018216
Korthagen, F., & Vasalos, A. (2005). Levels in reflection: Core reflection as a means to enhance professional development. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 11(1), 41-71.
https://doi.org/10.1080/1354060042000337093
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Kosmidou, E., & Sfyroera, M. (2023). Reflective writing as a means towards teacher professional development. In D. Linda (Ed.), To be or not to be a great educator: Proceedings of ATEE Annual Conference (s. 27-43). Riga: University of Latvia Press.
https://doi.org/10.22364/atee.2022.02
Koubek, P., & Janík, T. (2015). Výzkumy subjektivních teorií učitelů v kontextu profesního rozvoje: přehledová studie. Studia paedagogica, 20(3), 47-67.
https://doi.org/10.5817/SP2015-3-4
Koubek, P. (2021). Subjektivní teorie a jednání učitelů: vícečetná případová studie v kontextu profesního rozvoje učitelů. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9810-2021
Lazarová, B. (Ed.). (2001). Vzdělávat učitele. Brno: Paido.
Lee, H. J. (2005). Understanding and assessing pre-service teachers' reflective thinking. Teaching and Teacher Education, 21, 699-715.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2005.05.007
Lojdová, K. (2015). Skryté kurikulum, žité příběhy: Narativy studentů učitelství o škole. Pedagogická orientace, 25(5), 649-670.
https://doi.org/10.5817/PedOr2015-5-649
Lukas, J. (2007). Vývoj učitele: přehled relevantních teorií a výzkumů. Pedagogika, 57(4), 46-60.
Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati.
Lukášová, H., Svatoš, T., & Majerčíková, J. (2014). Studentské portfolio jako výzkumný prostředek poznání cesty k učitelství: Příspěvek k autoregulaci profesního učení a seberozvoje. Zlín: Univerzita Tomáše Bati
Lyons, N. (2010). Handbook of reflection and reflective inquiry: Mapping a way of knowing for professional reflective inquiry. New York: Springer.
https://doi.org/10.1007/978-0-387-85744-2
Maňák, J., & Švec, V. (2004). Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Mareš. J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Minaříková, E., & Pravdová, B. (2016). Pojetí výuky studentů učitelství: společná témata a individuální výzvy. In V. Švec et al., Studenti učitelství mezi tacitními a explicitními znalostmi (s. 133-145). Brno: Masarykova univerzita.
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Nehyba, J., & Lazarová, B. (2014). O rozplétání reflexe. In J. Nehyba et al., Reflexe v procesu učení: Dvakrát stejně a přece jinak (s. 11-22). Brno: Masarykova univerzita.
Nehyba, J., & Svojanovský, P. (2016). Tacitní znalosti v metaforách studentky učitelství. Studia paedagogica, 21(1), 57-85.
https://doi.org/10.5817/SP2016-1-4
Pečivová, V. (2021). Subjektivní odpovědnost učitele za žáky: kvantitativní a kvalitativní aspekty. Zlín: Univerzita Tomáše Bati.
Píšová, M. (2005). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Píšová, M. (Ed.). (2007). Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Prabjandee, D. (2020). Narratives of learning to become English teachers in Thailand: Developing identity through a teacher education program. Teacher Development, 24(8), 1-17.
https://doi.org/10.1080/13664530.2019.1699155
Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015
Pravdová, B. (2015). Chtěná a nechtěná Já studentů 2. ročníku pedagogické fakulty. Pedagogika, 65(2), 163-176.
Pravdová, B. (2022). Utváření profesního sebepojetí učitele jako součást kurikula studijního programu učitelství. Pedagogika, 72(2), 185-216.
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2072
Reimannová, I. (2022). The formation and evolution of student English language teachers' professional identity. In P. Huschová, K. Keplová & H. Zitková, Pushing the boundaries: Enhancing non-native learners' communicative competence (s. 81-98). Pardubice: Univerzita Pardubice.
Richardson, V. (Ed.). (2005). Constructivist teacher education: Building a world of new understandings. London: Routledge.
https://doi.org/10.4324/9780203973684
Rodová, V., & Syslová, Z. (2021). Profesní identita studentek učitelství pro mateřské školy a její odraz v portfoliu. Pedagogická orientace, 31(1), 35-69.
https://doi.org/10.5817/PedOr2021-1-35
Ronfeldt, M., & Grossman, P. (2008). Becoming a professional: Experimenting with possibles selves in professional preparation. Teacher Education Quarterly, 35(3), 41-60.
Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. London: Temple Smith.
Schön, D. A. (1987). Educating the reflective practitioner: Toward a new design for teaching and learning in the professions. San Francisco: Jossey-Bass.
Skott, J. (2015). The promises, problems and prospects of research on teachers' beliefs. In H. Fives & M. G. Gill (Eds.), International handbook of research on teachers' beliefs (s. 13-30). Abingdon-on-Thames: Routledge.
Spilková, V. (2001). Professional development of teachers and student teachers through reflection on practice. European Journal of Teacher Education, 24(1), 59-66.
https://doi.org/10.1080/02619760120055899
Spilková, V. et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Spilková, V. (2006). Dilemata v pojetí pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika, 56(1), 19-30.
Spilková, V., Černá, M., & Reimannová, I. (2018). Kompetenční profil učitele anglického jazyka. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Spilková, V. (2019). Přístupy k výuce pedagogiky v kontextu měnících se paradigmat v učitelském vzdělávání. Pedagogika, 69(3), 269-292.
https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1529
Spilková, V., & Zavadilová, B. (2021). Mentoring jako prostředek podpory profesního učení studentů učitelství a učitelů. Pedagogická orientace, 31(1), 4-34.
https://doi.org/10.5817/PedOr2021-1-4
Stuchlíková, I. (2006). Role implicitních procesů při utváření profesní identity budoucích učitelů. Pedagogika, 56(1), 31-44.
Sutherland, L., Howard, S., & Markauskaite, L. (2010). Professional identity creation: Examining the development of beginning preservice teachers' understanding of their work as teachers. Teaching and Teacher Education, 26, 455-465.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2009.06.006
Svatoš, T. (2006). Studentské portfolio v učitelském studiu jako zdroj poznání postojů začínajících studentů učitelů. Pedagogika, 56(1), 45-57.
Svatoš, T. (2013). Student na cestě k učitelství - inspirace z výzkumné praxe. Pedagogická orientace, 23(6), 786-809.
https://doi.org/10.5817/PedOr2013-6-786
Svojanovský, P. (2016). Podpora reflexe studentů učitelství perspektivou jejich vzdělavatelů. In V. Švec, P. Svojanovský & B. Pravdová (Eds.), Determinanty účinnosti pedagogických praxí. Brno: Masarykova univerzita.
Šeďová, K. et al. (2017). Teachers' emotions in teacher development: Do they matter? Studia paedagogica, 22(4), 78-110.
https://doi.org/10.5817/SP2017-4-5
Švaříček, R., Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Trent, J. (2010). Teacher education as identity construction: Insights from action research. Journal of Education for Teaching, 36(2), 153-168.
https://doi.org/10.1080/02607471003651672
Tomková, A., Chvál, M., & Hejlová, H. (2010). Pedagogický a výzkumný rozměr studentských esejů v přípravě studentů učitelství pro primární školu. Pedagogika, 60(3-4), 314-328.
Tomková, A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Uitto, M., Kaunisto, S. L., Syrjälä, L., & Estola, E. (2015). Silenced truths: Relational and emotional dimensions of a beginning teacher's identity as part of the micropolitical context of school. Scandinavian Journal of Educational Research, 59(2), 162-176.
https://doi.org/10.1080/00313831.2014.904414
Vágnerová, M. (2010). Metody diagnostiky sebepojetí. In M. Vágnerová, Psychologie osobnosti (s. 424-428). Praha: Karolinum.
Vítečková, M. (2018). Začínající učitel: Jeho potřeby a uvádění do praxe. Brno: Paido.
Yuan, R., & Lee, I. (2014). The cognitive, social, and emotional processes of teacher identity construction in a pre-service teacher education program. Research Papers in Education, 30(4), 469-491.
